Resort zdravotnictví chce, aby se odvody za státní pojištěnce (důchodce, matky na mateřské, studenty apod.) každoročně automaticky navyšovaly. Důvod je jasný: náklady ve zdravotnictví rostou, výdaje také. Nejen že roste inflace, ale ve zdravotnictví se k tomu přidává i demografie, takže se systém musí připravit na dvě největší populační poválečné vlny. Automatická valorizace odvodů má tyto potíže vyřešit (nebo aspoň minimálně utlumit) a jako momentální řešení to není vůbec špatné. Ještě lepší by bylo, kdyby stát k podobnému opatření přistoupil například před dvěma lety, ale to navrhoval jiný ministr a jiná politická strana (byl to Svatopluk Němeček z ČSSD, který podporu v rámci koalice s ANO nenašel), zatímco teď to navrhuje Adam Vojtěch z ANO, který má podstatně větší naději na úspěch. A je fakt, že zdravotnictví potřebuje každou korunu, kterou získá.

Současně ale i teď, stejně jako před lety, platí argument o zdravotnictví jako o černé díře. A nejde "jen" o pozoruhodné smlouvy a penězovody v nemocnicích, které se nový ministr snaží postupně ukončovat a přerušovat. Jde o celkový koncept zdravotnictví, do kterého se žádnému politikovi sáhnout nechce, protože mu je velmi dobře jasné, že okamžitě narazí na nepřízeň voličů. Jenže skutečně každá − s prominutím − "ospalá díra" v zemi potřebuje plně vybavenou nemocnici? Jakou kvalitu asi může mít lékař, který zákrok dělá padesátkrát za rok oproti svému kolegovi ve fakultní nemocnici, který to samé provádí denně? Skutečně se vyplatí mít "létající" týmy špičkových, ale také velmi drahých lékařů, kteří jezdí operovat tu do jedné, jindy do další menší nemocnice? Nebyla by lepší − z hlediska pacientů i kvality zdravotnictví − centralizace? A teprve kvalitní následná péče, která doposud celkově chybí, by se odehrávala v opuštěných malých nemocnicích a zdravotnických zařízeních?

Toho, že má mnoho ambulantních lékařů tří- až pětihodinový pracovní den (alespoň podle jejich ordinačních hodin), si všimlo už i ministerstvo. Na přístupu mnoha lékařů ke své praxi (netýká se to rozhodně všech, ale docela podstatné části ano) se ovšem nic nezměnilo. Pro mnohé lékaře by bylo naprosto nepředstavitelné, kdyby po nich pacienti chtěli to, co kdysi chtěli po legendárním seriálovém "doktoru z hor".

Na zdravotnictví stát každoročně vynakládá přes tři sta miliard korun a další miliardy k tomu hodlá přihodit. Přesto se to zdá být pořád málo. Automatickému navýšení by proto slušela automatická reforma setrvale nenasytného systému. Teprve potom by dávalo skutečný smysl.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru