Vedení polostátní firmy ČEZ i politici už několik let tvrdí, že doba na rozhodnutí o nových reaktorech se krátí. Termín pro to, aby se nový zdroj stihl postavit do plánovaného roku 2035, měl být nejdříve letos na jaře, potom na podzim. Až nyní nicméně premiér Andrej Babiš a ministryně průmyslu Marta Nováková přišli s tím, že není kam spěchat. Vše prý může vyřešit prodloužení životnosti současných bloků v Dukovanech o 10 let. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše však nedávné politické výroky situaci nijak nezmění.

Beneš v souvislosti s tendrem na dostavbu nových bloků uvádí, že se neodehrává žádný nekalý lobbing ani ze strany Hradu, ani ze strany zahraničních firem. "Když chce přijet šéf Westinghousu, tak se s ním setkám. Když přijede do Prahy šéf Rosatomu, tak se s ním setkám. Ale není to nic tajného, je to oficiální schůzka na půdě ČEZ," říká šéf společnosti v rozhovoru pro HN. 

HN: Změnilo nynější prohlášení premiéra nějak zásadně budoucnost jádra v Česku? Jaká je nyní situace?

Stále stejná. Česko má energetickou koncepci, která hovoří o tom, že by se měly postavit dva nové jaderné bloky. Koncepce se může aktualizovat kvůli jednání o klimatickém balíčku EU pro rok 2030. Ale ty změny nebudou tak zásadní. Poslední číslo je, že v roce 2040 by mělo z jádra pocházet 50 procent vyrobené elektřiny. To se podle mého nezmění. Zásadní debata probíhá o tom, kdo by byl ten subjekt, který by s dodavatelem podepisoval smlouvu o výstavbě nového reaktoru, a jaké by měl akcionáře (zda by to byl ČEZ, jeho část, jeho dceřiná firma atp., pozn. red.). Tyto analýzy a debaty ještě neskončily.

HN: Na toto rozhodnutí se čeká už pět let.

Tyto analýzy je potřeba udělat a souběžně se vede i debata s politiky. Výstavba jaderného bloku je tak zásadní a tak složitá, že je potřeba i přípravu udělat do velkého detailu. A promyšleně, ne pod nějakým časovým nebo mediálním tlakem.

HN: Není tlak namístě? Ta situace se už několik let nehnula z místa.

To zase křivdíte současné politické reprezentaci, tak dlouho tam nesedí.

HN: Je reálné prodlužování životnosti stávajících čtyř bloků v Dukovanech?

To je úvaha, kterou se politici zabývají a my to s nimi konzultujeme. Nic se ale ještě nerozhodlo.

HN: Není ale přece jen příliš riskantní spoléhat na to, že se to podaří?

Nějaká rizika tu jsou. Tedy tím úplně největším je akceptovatelnost takového řešení Evropskou unií a sousedními zeměmi. A pak jsou tu technická rizika, tedy aby dalších 10 let provozu elektrárna zvládla. Když se před třemi lety tvořila státní energetická koncepce, tak se počítalo s rokem 2035 a ani tady nebylo jisté, že to bude možné.

HN: Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že elektráren, které slouží více než 50 let, dnes moc není a spoléhat se na to, že to zrovna u Dukovan půjde, může být riskantní.

Reaktory, které máme v Dukovanech, jsou ruské a jsou dost bytelné. A z průběžných zkoušek víme, že mají velkou trvanlivost. Paní Drábová má pravdu v tom, že je tu otázka toho, jestli se vám vůbec po té padesátce vyplatí finančně ten reaktor udržovat. Tuto ekonomicko-technickou analýzu děláme průběžně.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaká je šance, že Česko bude muset elektřinu dovážet, zdali šéf společnosti ČEZ Beneš cítí lobbistický tlak ze strany jiných firem či politiků a jak vnímá mediálně spekulované protežování ruského Rosatomu ze strany Hradu.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se