Elektronická evidence tržeb je jedinečný a velmi úspěšný projekt, který od svého spuštění přinesl veřejným rozpočtům více než 10 miliard korun, nechal se před pár týdny slyšet premiér Andrej Babiš. Samozřejmě pokračoval obligátním výčtem toho, co už se za tyto peníze pořídilo, vyššími důchody počínaje a opravenými silnicemi konče. Předseda vlády jedním dechem zaútočil na opozici, která další vlny EET odmítá, a vzal to opět přes první signální soustavu. Pokud jsou proti, tak tyto peníze nechtějí obcím, krajům ani občanům dát, zasmečoval.

Související

Pokud na tuto čistě peněžní logiku přistoupíme, je to nyní Babišovo ANO, kdo o miliardy z EET nestojí. Jinak by totiž nasadilo všechny páky, aby další vlnu EET spustilo co nejdřív. Jenže největší vládní strana, která s koaličním plus polokoaličním partnerem ve sněmovně prosadí, co si zamane, najednou nespěchá. Nyní je podle řady signálů ochotna s ostatními stranami dohodnout odsunutí projednání zákona zavádějícího další fáze EET na pozdější schůzi. A celý proces, který se táhne už od prosincového rozhodnutí Ústavního soudu, tak ještě přibrzdit. Proč?

Může to být projev realismu a snahy umést zákonu cestičku neformální dohodou s největšími kritiky EET. Pokud by se na jejím základě pravicoví poslanci vzdali záměru zpomalovat projednání normy obstrukcemi jako před třemi roky, mohla by přijetí zákona teoreticky dokonce zrychlit. Ovšem že by Babiš, známý svým kritickým vztahem k zákonodárnému sboru, kde se až příliš žvaní, byl přístupný dohodě, která bude stát rozpočet miliardy? Podle původního odhadu ministerstva mělo "kompletní" EET přece příští rok státu přinést 17,3 miliardy, v osekané verzi pak podle nejnovějšího odhadu už jen 13,6 miliardy. Najednou nebudou chybět?

Je to ministerstvo financí, kdo nejlíp ví, jaký potenciál předůsledná kontrola tržeb řemeslníků či zemědělců ve třetí a čtvrté vlně ve skutečnosti má. Jak realistické odhady to jsou, můžeme odvodit i z toho, zda se nyní už jisté zpoždění zákona o EET promítne v rozpočtu na rok 2019. Nebo zda se pojede podle již připravených not. Pokud se odhad příjmů nesníží a současně nezvýší deficit (nebo neosekají některé výdaje, což už je vůbec sci-fi), bude to vlastně přiznání, že opatření, které bude dál měnit tvář Česka, v rozpočtu hraje zcela zanedbatelnou roli.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru