Některá opatření čerstvě přijaté novely insolvenčního zákona předseda výboru Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda vítá. Například možnost rychlejšího oddlužení pro seniory.

Nevěří ale, že nový zákon pomůže významně zmenšit skoro milionovou skupinu lidí uvízlých v dluhové spirále.

"Bojím se, že vstupní podmínky zákon dostatečně nezjednoduší a že celkový výsledek bude pro lidi spíše odrazující," říká.

HN: Jste spokojen s přijatou podobou novely?

Mezi pozitivní momenty určitě patří, že novela trochu zjednodušuje podmínky návrhu na oddlužení, bude to méně administrativně náročné. Umožní některým skupinám snazší oddlužení do tří let, například seniorům, zdravotně postiženým. Pozitivní je i to, že splácení příslušenství, tedy nákladů vymáhacího řízení před vstupem do insolvence, přijde na řadu až po splácení původního dluhu, takzvané jistiny, která má jednoznačně přednost. To je pro původní věřitele určitě dobrá zpráva, budou se moci ke svým penězům dostat podstatně rychleji než v současné podobě insolvencí, kde to bylo opačně. Co naopak pokládáme za problematické, je soudní přezkoumávání snahy dlužníka poctivě splácet. Každý krajský soud k tomu může mít jiný přístup a bude těžké vyhodnotit míru snahy. Nevím, jestli k tomu soudy budou mít nějakou metodiku, aby dokázaly posoudit, kdy se opravdu dostatečně snažil, ale více splatit z objektivních příčin nemohl, a kdy třeba lže, protože mohl splácet více.

HN: Jakým způsobem by se ti lidé mohli například snažit soud obelhat?

Mohli by mít možnost si sehnat práci, kde by vydělávali více, nebo si zařídit nějaký přivýdělek. Je však těžké odlišit nemožnost, případně neschopnost, od určité lenosti nebo cíleného podvádění.

Hynek Kalvoda (43)

◼ Vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor sociální politika – sociální práce. Při studiu působil jako vedoucí PR v jedné neziskové organizaci, která se zabývala šířením informací o životním prostředí.

◼ Později pracoval v Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví či jako ředitel Asociace občanských poraden (AOP).

◼ Dva roky působil na Úřadu vlády ČR jako odborný referent v odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách. Kromě toho je předsedou Konfederace sociálních služeb.

◼ Od října 2016 je předsedou meziresortní pracovní skupiny k posilování finanční gramotnosti a prevence předlužení Komise pro sociální začleňování zřízené MPSV.

HN: V tom by měl hodně pomoci insolvenční správce, který by měl být s dlužníkem ve styku, předkládat pravidelné zprávy, na jejichž základě by soud rozhodoval.

My máme ale z řady poraden informace, že insolvenční správci komunikují s dlužníky velmi sporadicky a povrchně, že se jim dlužníci často nemohou dovolat, jakkoliv se s nimi spojit. Pokud někdo nedluží opravdu velké peníze, pro insolvenčního správce je vždycky zajímavější nějaká firma v insolvenci. Větší subjekty, větší dluhy jim přináší větší zisk.

HN: A co říkáte na onu hranici 30 procent? Lidé nebudou muset už při žádosti o osobní bankrot prokazovat, že oněch 30 procent splatí, na konci procesu ale ta povinnost zůstává.

Tady je na začátku jen podmínka dokázat, že dlužník je schopný platit těch 1089 korun měsíčně insolvenčnímu správci a aspoň to samé i věřiteli, celkem tedy 2178 korun, za pět let necelých 65 tisíc. Na konci by ale mělo být splaceno 30 procent, a pokud ne, tak o úspěšnosti procesu rozhodne soud. Takhle postaveno je to samozřejmě problematické, ti lidé půjdou do oddlužení s velkou nejistotou. V původním návrhu ministra Pelikána byla takzvaná nula za sedm let, ale i tam se počítalo s placením aspoň insolvenčního správce, pak se debatovalo třeba o dvaceti procentech.

My jsme upozorňovali i na to, že pokud někdo při malém dluhu bude platit téměř dva tisíce korun, bylo by rozumnější, aby ani nechodil do insolvence, ale dohodl se s věřitelem na splátkovém kalendáři a ten by tak dostal skoro dvojnásobek.

Chtěl pracovat s lidmi v nouzi

◼ K sociální práci se Hynek Kalvoda dostal zejména díky svému studiu oboru sociální politika – sociální práce na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. "Připadalo mi to jako skutečně atraktivní oblast, nevybral jsem si to jen proto, že bych nevěděl, co studovat," říká.

◼ K zájmu o lidi v nouzi a větší empatii vůči nim ho vedly i zkušenosti z rodiny. "Nebyly to přímo finanční potíže, ale těžká onemocnění."

◼ S problematikou dluhů se poprvé blíže setkal až v roce 2005, když už pracoval pro Asociaci občanských poraden. "Tehdy poprvé začali ve větší míře přicházet lidé, kteří měli dluhy a nevěděli si rady. Začali jsme díky podpoře fondů Evropské unie s prvním pilotním projektem na pomoc těmto lidem v Jihlavě a Liberci."

◼ Od té doby přicházelo stále více zájemců a počty dotazů, které na Hynka Kalvodu a jeho kolegy mířily kvůli dluhové problematice, raketově narostly. Vloni dosáhly rekordního čísla více než 25 tisíc za rok.

HN: Diskutuje se i o další nedomyšlenosti zákona, která bývá popisována na příkladu důchodkyně s dluhem 150 tisíc korun. Po odečtení odměny pro insolvenčního správce by posílala věřitelům jen 761 korun měsíčně, které by však stačily na požadovaných 30 procent. Podle aktuálního návrhu by ale na osobní bankrot neměla nárok, protože by věřitelům platila méně než 1089 korun.

Jistě. To jen potvrzuje náš názor, že zejména u těchto nižších dluhů by bylo mnohem výhodnější a jednodušší jít cestou dohody dlužníka a věřitele na splátkovém kalendáři.

HN: Docela logický se ale zdá být i názor oponentů takzvané nuly, kteří říkají, že vést celý administrativně náročný proces oddlužení s jediným výsledkem, a to placením odměny insolvenčního správce, vlastně nedává žádný smysl.

Takový názor jsme také měli a posílali jsme ho do ústavně-právního výboru.

HN: Existuje ale i možnost splatit 60 procent za tři roky, i když v původním návrhu bylo 50 procent.

To je spíše ke škodě věci, je to určitě zvýšená bariéra a sníží to počet lidí, kteří do toho půjdou. I když chápu, že to bylo míněné tak, aby věřitelé dostali více a celá věc nebyla zneužívaná někým, kdo by už dopředu počítal s tím, že vlastně zaplatí jen polovinu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V článku se dále dozvíte:
  • Jsou nyní v Česku podmínky oddlužení k lidem v dluzích stejně vstřícné jako v dalších evropských zemích?
  • Jaký může mít novela insolvenčního zákona dopad na téměř milion lidí v exekuci?
  • Dá se očekávat, že do podoby novely ještě zasáhne Senát?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.