Když Němci prohráli v roce 1918 světovou válku, v rámci mírových dohod získalo Československo kus německého území − a s ním i přístup k Severnímu moři. Část přístavu v Hamburku Česku dokonce patří, dva další získali prvorepublikoví politici na 99 let do pronájmu.

Dodatkům k Versailleské smlouvě z roku 1929 se teď blíží konec platnosti a Česko řeší, co s těmito oblastmi dál. Jednou z možností, o kterou stojí česká i německá strana, je vyměnit přístavy za jiné území. Pokud se výměnu podaří dojednat, Češi na ní vydělají.

Největší německý přístav se za posledních 100 let značně rozrostl a na českých přístavech, kdysi umístěných na okraji města, chtějí Hamburčané stavět. Vzniknout by tu měla nová čtvrť Grasbrook a s ní tři tísíce bytů a tisíce metrů čtverečních kancelářských prostor. Proto Němci uvítali návrh na výměnu dvou pronajatých území za jiné.

Česko by za dva přístavy v pronájmu získalo jeden nový s větší rozlohou a lepší přístupností pro námořní lodě. Proto teď na českém ministerstvu zahraničí začali s přípravou mezinárodní smlouvy, která by měla výměnu zaštítit. "Mezinárodní smlouva Česku poskytne právní jistotu pro budoucí investice do nových území," vysvětluje mluvčí resortu Michal Bucháček.

Osudové devítky

Dědictví Versailleské smlouvy

◼ Pronájem dvou přístavních území v Hamburku získalo Československo po první světové válce. Versailleská smlouva přiznala Československu právo na jejich užívání v roce 1929, a to na 99 let.

◼ Česká republika, jakožto nástupnický stát Československa – Slováci o nárok na přístavy po rozdělení přišli –, má od roku 2029 opční právo na prodloužení pronájmu o dalších 50 let.

◼ Nová mezinárodní smlouva by měla být prováděcím textem k Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), kterou již dříve podepsalo Česko i Německo.

I proto o výměně přístavů mluvil při své první zahraniční cestě do Německa v půlce října český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Tamního šéfa diplomacie, sociálního demokrata Heika Maase požádal o podpoření jednání mezi Českem a Německem. Ta by měla vyvrcholit podpisem dokumentu, který by nahradil zastaralý dodatek mírové smlouvy s Německem.

Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest odhaduje, že k výměně dojde do pěti let. Na tom se česká a německá strana dohodly během jednání loni v létě. S přípravnými pracemi na nové čtvrti chtějí Němci začít už v roce 2019.

Nové přístavní území v oblasti Kuhwerder Hafen, které Česko žádá výměnou, je jednolité a rozlohou dosáhne 30 tisíc metrů čtverečních. Dva aktuálně pronajaté přístavy, Moldauhafen a Saalehafen, mají dohromady 24 tisíc čtverečních metrů. Na rozdíl od oblastí přisouzených československé první republice před bezmála 100 lety by oblast u Kuhwerderu měla umožnit přistávání a překládku zboží i lodím plavícím se po moři − pro ně je u současných míst pod českou správou příliš mělko.

"Je to zcela unikátní případ. Žádná jiná země to neřeší a neřešila," upozorňuje Bukovský. "Zhruba v polovině roku 2019 bychom měli mít k dispozici výsledky analýzy, která přesně popíše technické parametry nového území," dodává.

Menší z českých přístavů Moldhauhafen si od Ředitelství vodních cest pronajímají německé firmy, Saalehafen má v současnosti v nájmu česká společnost WPS. Smlouva firmě vyprší přibližně za čtyři roky, co bude dál, není jasné.

Bukovský vylučuje, že by celých 30 tisíc metrů čtverečních nového přístavu mělo připadnout do nájmu jediné společnosti. Určovat nechce ani to, zda by se o něj měly starat české, nebo německé firmy. "Klíčové bude, aby se tam překládalo zboží, které cestuje z nebo do České republiky," vysvětluje. Také tyto podrobnosti určí analýza, jež poslouží pro sepsání česko-německé smlouvy.

V současnosti je podle Bukovského Česká republika v Hamburku finančně na nule, tedy nevydělává ani neprodělává a náklady na údržbu pokrývá z nájemného.

V roce 2016 investovalo ministerstvo dopravy do opravy všech tří českých území v Hamburku asi 4,1 milionu korun. "Když se investice připravovala, nebylo jasné, že dojde k výměně," vysvětluje Bukovský.

Z původních velkých plánů na modernizaci zanedbaných pozemků za zhruba 150 milionů korun nicméně sešlo, když Hamburk projevil o území zájem.

Související