Kdo byl o víkendu v ulicích českých a moravských měst, musel mít radost. Oslavy 100. výročí vzniku Československa byly důstojné, ale v žádném případě "kožené" a formální. Účast statisíců lidí na shromážděních, koncertech, vzpomínkových akcích, jakož i husté špalíry lemující trasu vojenské přehlídky ukázaly, že se česká společnost, které se někdy připisuje laxnost a cynismus, s tradicí samostatného státu živě identifikuje a nikdo ji k tomu nemusí nutit.

Na druhou stranu momentální projevy nadšení, vlastenectví a jednoty nemohly zakrýt rozpory, se kterými se naše společnost potýká. Na úctě k tradici se sice ještě shodneme, na interpretaci nedávné minulosti ale už méně. A na tom, jak číst současný svět a kudy vede optimální cesta do budoucnosti vůbec ne. Slavilo se v rozdělené zemi, která sice stále drží jakž takž pohromadě, ale na brzké a snadné zacelení prasklin to opravdu nevypadá.  

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části komentáře se mimo jiné dočtete, jak podle komentátora Honzejka můžeme hodnotit letošní udílení státních vyznamenání, čím prezident Zeman promeškal jedinečnou příležitost projevit se jako skutečný prezident a proč výraz "rozpaky" je u některých letošních oceněných pouze mírným slovem.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se