Díky hostitelství fotbalového šampionátu a olympijským hrám věnovala Brazílii zvýšenou pozornost i česká média. Série korupčních skandálů, hluboká ekonomická krize, odvolání prezidentky Rousseffové z funkce a uvěznění bývalého, kdysi populárního prezidenta Luly tak není třeba připomínat. Co se v zemi, která ještě před několika lety vykazovala impozantní ekonomický růst, sklízela ovace za úspěchy v boji s chudobou a vystupovala sebevědomě na světovém fóru, vlastně stalo? A co ji patrně čeká?

"Brazílie přede vším, Bůh nade všemi" − slogan volební kampaně Jaira Bolsonara, favorita letošních prezidentských voleb v největší latinskoamerické zemi, naznačuje, jakým směrem se Brazílie posouvá. Téměř 150 milionů voličů bude 28. října vybírat mezí tímto reprezentantem ultrakonzervatismu a Fernandem Haddadem, jehož politická profilace je přesně opačná. Předvolební průzkumy naznačují, že Bolsonaro, kterému vítězství v prvním kole těsně uniklo, bude mít v druhém kole jasnou převahu.

Společnost se na volebním klání hluboce štěpí a objevilo se i politicky motivované násilí − jev, na který relativně mladá brazilská demokracie téměř zapomněla. Vyšetřování korupčních kauz v současné Brazílii připomíná městečko Twin Peaks − nikdo není bez viny. Řada politiků skončila ve vězení (vedle exprezidenta Luly např. i bývalý předseda Poslanecké sněmovny Eduardo Cunha), ušetřeni nebyli ani topmanažeři zapojených firem (např. Marcelo Odebrecht, prezident stavebního gigantu, byl odsouzen na 19 let). Korupční spletivo vede za hranice, mimo jiné i do Peru, kde napojení na brazilské korupčníky nepřímo vedlo k letošní rezignaci prezidenta.

Slovem roku 2017 byla v Brazílii zvolena "korupce", následovaly "ostuda", "krize", "napětí" a "změna". Její ekonomika se jen pomalu zotavuje z tříleté krize, během které výkonnost hospodářství poklesla o 10 %. Nezaměstnanost se stále udržuje na poměrně vysoké úrovni a v řadě měst dramaticky narostla kriminalita. Proto nepřekvapí, že v letošních průzkumech mínění vyjádřilo kolem dvou třetin respondentů nedůvěru politickým stranám, kongresu i prezidentovi. Důvěru mají soudní moc, trochu překvapivě i podnikatelský sektor a média. Nejpozitivnější image má armáda, jíž důvěru vyjádřilo 78 procent respondentů.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru