Ceny tuzemských bytů začínají podle posledních údajů narážet na strop, kam mohou vzhledem k velikosti současných příjmů většiny obyvatel Česka ještě vyrůst. Ke zpomalení dalšího zdražování bytů přispívají také opatření České národní banky (ČNB), která zpřísňují pravidla pro získání hypoték.

Člen bankovní rady Marek Mora v rozhovoru pro HN říká, že cílem ČNB je ochránit klienty bank před situací, ve které by kvůli případné ekonomické recesi a velikosti svého zadlužení nebyli s to své úvěry splácet.

"Naším cílem není omezovat dostupnost bydlení pro mladé či sociálně slabší rodiny," říká Mora. "Jakákoli případná nestabilita vždy výrazně silněji zasáhne právě ty sociálně slabší. Takže to je to, co se snažíme hlídat."

Centrální banka v říjnu stanovila pro komerční banky přesné parametry, jak velké hypotéky mohou klientům poskytnout vzhledem k jejich příjmům a hodnotě kupované nemovitosti.

ČNB zpřísňuje podmínky pro dosažení hypotéky od loňska. Nejprve zakázala úvěry na celou hodnotu nemovitosti a později nařídila, že žadatelé o hypotéku musí ze svého zaplatit nejméně pětinu částky, za kterou vybraný byt či dům pořizují. V posledních letech byly hypotéky díky nízkým úrokovým sazbám velmi levné. Díky ekonomickému boomu rostl počet lidí, kteří se rozhodli nemovitosti na úvěr - pro vlastní bydlení nebo jako investici - koupit.

"Lidé si v dobrých časech, které zažíváme nyní, berou vysoké úvěry na bydlení. A činí tak často v naději, že stávající vysoké příjmy a nízké úrokové sazby budou přetrvávat," řekl v rozhovoru pro HN člen bankovní rady ČNB Marek Mora.

Podle ministerstva pro místní rozvoj dluží Češi na hypotékách více než bilion korun.

Česká ekonomika sice stále ještě roste solidním tempem, ale známky jejího zpomalení už jsou znát, říká Mora, který je vzděláním ekonom a do ČNB přešel po letech působení v evropských institucích v Bruselu. Teď je jedním ze sedmi členů bankovní rady, která bude 1. listopadu hlasovat na nastavení základních úrokových sazeb, od kterých banky odvozují míry úročení úvěrů, včetně hypoték, pro jednotlivce či firmy.

Je domácí trh úvěrů na bydlení přehřátý?

Podle údajů ECB rostly ceny tuzemských nemovitostí v prvním čtvrtletí 2018 meziročně asi o 7 procent. To už zdaleka není ta špička, kde jsme byli dříve. Nicméně za poslední tři roky ceny nemovitostí narostly téměř o 30 procent. Z tohoto pohledu už patříme mezi top pět zemí EU. Čísla hovoří jasně. Z celkového objemu úvěrů představují úvěry poskytnuté na bydlení asi 40 procent. V rámci úvěrů, které si vzaly domácnosti, jde asi o 70 procent všech úvěrů. Pro banky jde z hlediska jejich byznysu o významnou položku. Proto je to celé pro nás téma a sledujeme to.

Naší politikou není omezovat dostupnost bydlení pro mladé či sociálně slabší rodiny. Naším cílem je stabilita finančního sektoru, která se dotýká nás všech. Mimochodem, jakákoli případná nestabilita vždy výrazně silněji zasáhne právě ty sociálně slabší. Takže to je to, co se snažíme hlídat. Lidé si v dobrých časech, které zažíváme nyní, berou vysoké úvěry na bydlení. A činí tak často v naději, že stávající vysoké příjmy a nízké úrokové sazby budou přetrvávat. Úvěr na nemovitost je ale dlouhodobá záležitost, zatímco ten ekonomický vývoj, podle kterého se rozhoduji si půjčku vzít, je krátkodobý.

Slabá koruna tlačí úroky výš. Pokud bude oslabování pokračovat, je růst sazeb po malých krocích možný, připouští člen rady ČNB Mora

Je podle vás klíčové, aby byla nová doporučení ohledně hypoték, která centrální banka zavedla pro komerční banky tento měsíc, přetavena do novely zákona o ČNB?

Dostali jsme povinnost ze zákona pečovat o finanční stabilitu. Abychom toho dosáhli, potřebujeme tyto instrumenty. A myslíme si, že z důvodu jejich vymahatelnosti je lepší mít je v zákoně. Uvidíme, co s tím udělají zákonodárci. Pokusíme se je přesvědčit. Pokud se to nepovede, budeme hrát s kartami, které budeme mít v ruce.

Chápeme, že zpřísnění podmínek pro úvěry dostupnost bydlení komplikuje. Podle nás však daleko větší podíl na tom, proč jsou byty nedostupné, tkví na straně nabídky. To je něco, s čím ČNB nemá z hlediska svých kompetencí nic co do činění.

V meziročním srovnání došlo mezi prvním a druhým čtvrtletím ke zpomalení růstu HDP. Je podle vás třeba, aby centrální banka přesto dál zvyšovala základní úrokové sazby?

Česká ekonomika je i nadále ve velice dobré kondici. Ale to nejlepší už máme patrně v rámci současného cyklu za sebou. Náš odhad je, že HDP poroste v letošním a následujícím roce dál zhruba o tři procenta, což je stále velice solidní tempo. Nicméně platí, že se objevují první známky zpomalení. Dosavadní úroveň růstu byla ale tak závratná, že jisté zpomalení není až tolik překvapivé. V české ekonomice nadále i přes zpomalení růstu existují jisté nerovnováhy, například napětí na trhu práce nebo stále rostoucí ceny nemovitostí. Někteří ekonomové z těchto nerovnováh odvozují, že není normální, abychom měli při inflaci mírně nad dvěma procenty a nominální sazbě ČNB 1,5 procenta zápornou reálnou úrokovou sazbu. A tím pádem volají po vyšších úrokových sazbách. Já osobně tento automatismus nesdílím, zejména kvůli vývoji kurzu koruny.

Koruna je nyní na daleko slabších úrovních, než které ČNB uvádí ve své květnové prognóze hodnoty vůči euru pro letošní a příští rok. Co z toho plyne pro měnovou politiku ČNB?

Je pravda, že současný kurzový vývoj, zejména koruny vůči euru, umožňuje i nadále zvyšovat úrokové sazby. Je ale třeba mít na zřeteli, že v eurozóně pokračuje velice uvolněná měnová politika. Čekat, že my budeme mít v takovém prostředí výrazně restriktivnější politiku, nelze. Úrokový rozdíl mezi aktivy v korunách a eurech stoupá. Budou-li naše sazby růst, tento úrokový diferenciál se ještě zvětší a to pak může začít působit směrem k posilování koruny. Proto bych nabádal k obezřetnosti. Zatím koruna neposiluje, protože ji oslabují globální faktory typu obchodní spory mezi USA a zbytkem světa, spory na Blízkém východě, zejména ohledně Íránu, či situace v Sýrii, v rámci EU jsou to nejistoty ohledně způsobu odchodu Spojeného království či rozpočtová politika Itálie.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru