Velkou šancí pro české firmy i veřejnost je cirkulární ekonomika. Podle americké poradenské společnosti McKinsey & Company by Evropská unie mohla díky oběhovému hospodářství uspořit do roku 2030 téměř dva biliony eur ročně. Evropský parlament zase odhaduje, že by za stejné období mohly vzniknout až dva miliony nových pracovních míst. Pro rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku je důležitá změna vnímání a také pochopení, že se nejedná o překážku vlastního byznysu, ale naopak o příležitost, shodli se panelisté diskuse Hospodářských novin.

Strategie oběhové ekonomiky je součástí trvale udržitelného rozvoje, stejně jako třeba recyklace či sdílená ekonomika. Zjednodušeně řečeno se tento koncept zaměřuje na to, aby budoucím generacím zůstaly současné zdroje. Pomoci by mohl mimo jiné i se suchem, jaké letos v létě postihlo Česko. "Jedním z jeho důvodů je špatné hospodaření se zemědělskou půdou. Vracíme do ní velmi málo organické hmoty a schopnost půdy vázat vodu se poté velmi snižuje," popsala Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Diskuse HN

Debaty Hospodářských novin se zúčastnili Filip Dvořák (jednatel společnosti BASF), Soňa Jonášová (zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky) a Mojmír Jiřikovský (jednatel společnosti JRK). Moderovala redaktorka Jana Niedermeierová.

Podle účastníků debaty je třeba se podívat, jak se pracovalo se zdroji a s odpady v minulosti. Množství zdrojů a surovin je omezené, a společnost se proto musí naučit, jak s nimi neplýtvat. "Když se chceme učit nové věci, měli bychom číst ve starých knihách. Stejné je to i s cirkulární ekonomikou. Ta se snaží zpomalit systém, kde vzniká velké množství odpadů, a co nejvíce jich vrátit zpět do výroby," řekla Jonášová.

Společnosti musí změnit chování

Pro úspěšný přechod na ekologičtější ekonomiku musí firmy optimalizovat výrobní procesy a investovat do nich. "Změnit se musí i chemický průmysl, musíme posuzovat veškeré vstupní suroviny. Snažíme se razit koncept, který optimalizuje všechny naše výrobní procesy, a chceme maximálně využít vedlejší produkty a odpady ve výrobě," uvedl další diskutující Filip Dvořák, jednatel chemického koncernu BASF v České republice. Německá firma je podle něj díky změně výroby ze 70 procent soběstačná v odběru elektrické energie. Ušetřené náklady dosáhly v loňském roce celosvětově zhruba miliardy eur.

BASF například využívá zušlechťovací materiály, které pomáhají zlepšovat kvalitu betonu a zároveň šetří životní prostředí. Při stavbě Světového obchodního centra v New Yorku ušetřila firma díky tomuto produktu 15 tun oxidu uhličitého a 25 tisíc megawatthodin elektrické energie. Zaměření na vývoj podobných materiálů je podle Dvořáka cesta, kterou se chce BASF v budoucnu ubírat.

V kostce

◼ Cirkulární ekonomika se snaží o kombinaci ekonomického zisku s ochranou životního prostředí. Dokonalým uzavíráním toků materiálů v dlouhotrvajících cyklech tento koncept oponuje našemu stávajícímu lineárnímu systému. V něm jsou suroviny přeměněny na produkty, prodány a po skončení své krátké životnosti spáleny nebo skládkovány.
◼ Mezi základní principy, které cirkulární ekonomiku charakterizují, patří čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a navrhování produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní ekosystémy a lidské zdroje.
◼ Pro EU je cirkulární ekonomika prioritou. Letos například přijala tzv. oběhový balíček, na jehož základě budou muset členské státy přehodnotit svůj přístup k nakládání s odpady. Postupně by měly ustupovat od skládkování a spalování odpadu a snažit se ve větší míře předcházet jeho vzniku a více se zaměřit na recyklaci. Řada evropských zemí už také vypracovala své národní plány a strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku. Česko je v tomto ohledu zatím pozadu. Vlastní strategii by mohlo mít nejdříve do dvou let.

Na komunální úrovni působí společnost JRK, jež dodává produkty a technologie na snižování množství odpadů na skládkách a zaměřuje se na lepší využívání odpadů, které se snaží navrátit zpět do výroby. "Díváme se na odpad jako na zdroj, a ne jako na něco, čeho je potřeba se rychle zbavit. Změna pohledu a myšlení je klíčová. Co se týče surovin, máme velké možnosti v jejich opětovném využití. Stejně tak v dnešní době existují nástroje, díky nimž můžeme odpady evidovat," popsal jednatel firmy Mojmír Jiřikovský.

Nakažlivý přechod

K rozvoji oběhové ekonomiky může podle diskutujících přispět každý jednotlivec. "Musíme si uvědomit, že například při nakupování můžeme preferovat suroviny, které mají šetrnější obaly. Do obchodu si třeba můžeme vzít vlastní tašku. V domácnostech můžeme šetřit vodou, případně si vybrat dodavatele energií, kteří se zaměřují na šetrné zdroje," vysvětlila Soňa Jonášová.

Přechod na cirkulární ekonomiku je podle Filipa Dvořáka nakažlivý. Společnost BASF má celosvětově přes 110 tisíc zaměstnanců, kteří stále více vyžadují, aby firma měnila negativní obraz chemického průmyslu, společnosti přinášela další přidanou hodnotu a vytvářela stále více produktů, které budou v souznění s oběhovým hospodářstvím.

Stále větší tlak ze strany zákazníků pociťuje i společnost JRK. "Firmy musí klást větší důraz na obaly produktů, což je velmi dobře," uvedl z vlastní zkušenosti Mojmír Jiřikovský. Podle Soni Jonášové z Institutu cirkulární ekonomiky by zákazníci měli společnostem, které se nechovají ekologicky, dávat zpětnou vazbu a snažit se je přimět ke změně myšlení.

Třetina plastů skončí v přírodě

Podle Filipa Dvořáka bude chemický průmysl hrát v následujících letech ještě důležitější roli než dosud. "Cirkulární ekonomika je obrovská šance pro řadu inovativních byznysů. Tři čtvrtiny plastů se nedožijí ani jednoho roku. Většinou skončí na skládkách či ve spalovnách," hodnotil zástupce koncernu BASF. Už dnes lze použité plasty přeměnit na zdroj druhotné suroviny, kterou je možné například ve formě oleje využít pro další výrobu.

I podle Mojmíra Jiřikovského je výborný čas začít s oběhovou ekonomikou a získávat tak pomalu v tomto odvětví výhodu. "Nemusí to být vždy nové věci. Důležité je rovněž podívat se, jak se využívaly suroviny v minulosti, a inspirovat se," popsal jednatel JRK.

"Ze všech vyrobených plastů končí třetina v oceánech a jinde v přírodě. Další třetina se skládkuje nebo energeticky využívá a další třetina se recykluje, ale reálně se zpět do výroby vrací jednotky procent plastů. To je obrovský potenciál," komentovala Soňa Jonášová.

Důležitý je legislativní rámec

Problémem pro rozvoj cirkulární ekonomiky v Česku je levné skládkování, kdy se mnohdy jedná o nejjednodušší variantu, jak se zbavit odpadů. Nevyplatí se tak například odvézt plasty či jiné suroviny zpracovateli, který je o kus dál.

"Jsou tu miliardy ve veřejném zadávání zakázek napříč celou ekonomikou a málokdy je důležitý jiný parametr než cena. Přitom můžeme soutěžit produkty s vyšším obsahem druhotných surovin nebo poptávat různé certifikace, které budou splňovat nejekologičtější produkty. Tím dáme impulz trhu, že máme o tyto výrobky zájem," poznamenala Jonášová a dodala, že důležité je, aby spolu komunikovala ministerstva a nastavila vhodný legislativní rámec, který bude motivovat firmy k přechodu na cirkulární ekonomiku.

Panelisté se dále shodli na tom, že jsou potřeba odvážní lidé, kteří budou mít zájem změnit současný systém a budou motivovat své okolí. A také že Česká republika nemůže v cirkulární ekonomice zůstat pozadu za Západem.

"Věřím, že cirkulární ekonomika je směr, jímž se musíme vydat. Vláda vytvoří jasný legislativní rámec a vznikne cirkulární strategie, kterou budeme následovat. Budeme mít před sebou jasný cíl. Starostové v obcích se musí zároveň pokusit motivovat občany k větší zodpovědnosti. Takové může být cirkulární Česko," uzavřela Soňa Jonášová.