Většina připomínek ke stému výročí vzniku Československa je, řekněme, muzeálního rázu. Točí se nové filmy, píší se nové knihy, pořádají se konference historiků. Máme ankety o nejlepšího podnikatele od roku 1918 či o nejzásadnější kulturní počiny za posledních sto let. Všechno je výpravné, dobře poskládané, asi jako když sledujete perfektně vyvedenou multimediální expozici. Pak ale vyjdete z "muzea" a řeknete si: Bylo to hezké, ale co mi to vlastně říká, k čemu mi to dnes je? A někdo si neřekne ani to − třetina lidí do 24 let vzdor všemu tomu vzpomínání nakonec stejně nemá tušení, co se 28. října odehrálo.

Možná by proto bylo dobré trvat na tom, že první republika ani dnes není jen muzeální expozice. Ale že svým způsobem žije. Či alespoň že má pro dnešek praktický význam. Nejde ani tak o to, že na první republiku lze odkazovat jako na dobu, kdy Československo patřilo mezi nejvyspělejší země světa. To sice může kdekdo využívat k pábení, že nás na tuhle pozici vrátí, ale jsou to jen laciné, duté a povýtce kýčovité sliby. Podstatnější je ale politická tradice demokratické první republiky. Právě ta je totiž tím, co nás nyní svým způsobem chrání před explozí autoritářského populismu.

Zní to divně? Vysvětlím. Dnešní nacionální populisté zpravidla používají odkazy na "slavnou minulost", do které slibují své voliče symbolicky vrátit. Jak to hezky formuloval bulharský politolog Ivan Krastev: Neslibují jim lepší budoucnost, ale návrat do "lepší minulosti". Třeba Viktor Orbán takto používá "Velké Maďarsko" z doby před první světovou válkou a skrze oživování tohoto nacionálního mýtu získává většinovou podporu.

V Česku máme také jedno oslavované a připomínané období úspěchu − první republiku. Ale vtip je v tom, že právě její příběh se zneužití v populistických vyprávěních vzpírá. První republika byla relativně liberálním, demokratickým a mnohonárodnostním státem. Proto se k budování nacionálně-populistických koncepcí moc nehodí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru