Muž ve žlutém tričku se nechává unášet davem příznivců, kteří ho oslavují a vytahují mobily, aby si ho stihli vyfotit. Zničehonic se chytne za břicho a s bolestivou grimasou se skácí. Tak videa zachytila jeden z nejvypjatějších okamžiků brazilské kampaně před prezidentskými volbami. Na začátku září, jen pár týdnů před samotným hlasováním, duševně nemocný útočník, kterému to "nakázal Bůh", pobodal favorita voleb Jaira Bolsonara.

Nebyl to jediný útok, který se během napjaté předvolební kampaně odehrál. Doprovází ji i další násilí namířené proti sexuálním menšinám, aktivistům nebo novinářům. Společně s přílivem fake news, tedy falešných zpráv, rostoucí kriminalitou a neustálými informacemi o korupci vytváří kolem voleb doslova toxickou atmosféru.

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro, jenž se nechvalně proslavil urážlivými výroky na adresu žen, gayů i původních obyvatel, toho však obratně dokáže využít. Nezastavil ho ani útok. Skončil s vážným zraněním a ztratil 40 procent krve, v předvolební kampani ale nadále pokračoval z nemocničního lůžka a pak z domácího léčení.

Fernando Haddad (55)

◼ Kandidátem na úřad prezidenta za Stranu práce se stal zhruba měsíc před prvním kolem prezidentských voleb. Jeho politickým mentorem je exprezident Lula da Silva, v jehož vládě Haddad působil jako ministr školství. V letech 2013 až 2017 stál v čele Sao Paula.

◼ Na jednu stranu se Haddad pokouší využít robustní základnu příznivců exprezidenta Luly, na druhou se snaží zajistit si podporu i od dalších voličů, které Lula, jenž si odpykává 12letý trest za korupci, spíše odrazuje. Ti považují Haddada za "Lulovu loutku", proto se v závěru předvolební kampaně pokouší vystoupit z exprezidentova stínu.

◼ Bývalý starosta Sao Paula voličům slibuje návrat do časů silného ekonomického růstu z doby Lulovy vlády. Brazilskou ekonomiku chce nastartovat pomocí velkých infrastrukturních projektů, jež by vyšly na 40 miliard dolarů. Plánuje, že zastaví privatizaci, kterou se pokouší rozjet současná brazilská vláda. Chce snížit daně pro chudé a naopak je zvýšit bohatším, slibuje posílení ochrany pro sexuální menšiny nebo původní obyvatele.

Jeho návrat z nemocnice do domácího ošetřování ale doprovázely mohutné demonstrace odpůrců, kteří protestovali proti jeho vyhroceným postojům a nenávistným komentářům. Přesto Bolsonaro, kterého mnozí politologové označují za populistu, v prvním kole získal 46 procent hlasů. Za ním skončil se ztrátou 17 procentních bodů jen málo známý kandidát Strany práce a exstarosta Sao Paula Fernando Haddad.

Průzkumy veřejného mínění nyní napovídají, že právě Bolsonaro si své vedení udrží i v druhém kole, které se koná tuto neděli. Ještě před několika lety by přitom bylo nemyslitelné, aby ve volbách zvítězil někdo, kdo veřejně uráží své politické odpůrce a výrazně prohlubuje příkopy v brazilské společnosti.

Naděje zmařil skandál

A rozdělena je jako snad nikdy předtím. V zemi vládne frustrace a nenaplněná očekávání z posledních let. K tomu se přidává i pokulhávající hospodářství, kdy se Brazílie − největší ekonomika Latinské Ameriky − jen pozvolna vzpamatovává z jedné z nejhlubších krizí v moderních dějinách. Toho všeho si je samozřejmě vědom i sám Bolsonaro. "Vím, že jste velmi zklamaní politikou. Ale tohle je vaše šance," vzkázal voličům ještě před prvním kolem.

K polarizaci společnosti přispívá i turbulentní vývoj na politické scéně. Nový prezident vzešlý z nedělního hlasování se oficiálně přestěhuje do prezidentského paláce 1. ledna, kdy nahradí dočasnou hlavu státu Michela Temera. Šéf Strany brazilského demokratického hnutí do funkce nastoupil v létě roku 2016, kdy tamní Senát rozhodl o impeachmentu, tedy odvolání z funkce, prezidentky Dilmy Rousseffové. Vaz jí zlomila manipulace se státním rozpočtem.

Jair Bolsonaro (63)

◼ Dlouholetý poslanec – tento post zastává nepřetržitě od roku 1991. Favoritem letošních prezidentských voleb se stal ihned poté, co se z volebního klání stáhl stále populární exprezident Lula da Silva.

◼ Slibuje přijetí penzijní reformy, snížení daní nebo rozpočtového schodku. Prosazuje jak privatizaci, tak i reformu pracovního zákona. Jeho kroky mohou mít celosvětový dopad, protože plánuje, že Brazílie se pod jeho vedením stáhne z Pařížské klimatické dohody. Současně chce zrušit samostatné ministerstvo životního prostředí a tuto agendu přesunout na ministerstvo zemědělství, kde hrají prim zájmy agrobyznysu.

◼ Chce zasáhnout proti vysoké kriminalitě tím, že uvolní kontrolu zbraní. Je proti potratům a prohlásil, že ženy si nezaslouží stejnou mzdu jako muži. Podporuje znovuzavedení trestu smrti. Známý je také jeho nostalgický obdiv k vojenské diktatuře z let 1964 až 1985.

◼ Byť se profiluje jako konzervativec a evangelík, je dvakrát rozvedený a nyní žije se svojí třetí ženou.

 

60 tisíc

uprchlíků z Venezuely dorazilo do Brazílie od roku 2015.

Mezi nimi a místními už došlo k potyčkám.

1,4 procenta

O tolik by měla růst ekonomika Brazílie podle odhadu Mezinárodního měnového fondu v roce 2018.

Právě impeachment naplno odhalil poměry v brazilské politice a je jedním z faktorů, které způsobují napětí ve společnosti. Prezidentka se hájila tím, že podobných manipulací se dopouštěli i její předchůdci, nikdo z nich však kvůli tomu impeachmentu nečelil. O jejím odchodu rozhodl Senát, kde přitom třetina politiků čelila vyšetřování pro podezření z mnohem vážnějších činů, hlavněz korupce.

Strana práce, kterou Rousseffová reprezentovala, doufala, že se přes krátké intermezzo v podobě Michela Temera opět triumfálně ujme moci. O návrat do prezidentského paláce se chtěl pokusit dřívější prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inácio Lula da Silva, který si u mnohých Brazilců zachoval solidní podporu. Právě díky jeho sociálnímu programu Bolsa Família, živenému komoditním boomem a robustním ekonomickým růstem, se miliony lidí vymanily z extrémní chudoby a další miliony se vyšvihly do střední třídy.

Jeho naděje však nedávno skončily u soudu. Lula byl odsouzen k 12letému trestu za korupci a praní špinavých peněz.

Populární exprezident se podobně jako další politické i podnikatelské špičky namočil do skandálu kolem ropné společnosti Petrobras, který se promítá do dění v Brazílii už od roku 2014. Výměnou za lukrativní kontrakty upláceli vysoce postavení manažeři předních stavebních podniků politiky a státní úředníky. Vytvořili tak složitý systém úplatků a tendrů, který podle odhadů pohltil až několik miliard dolarů a ukončil kariéru mnohých předních politiků.

Lula da Silva vyvolává v brazilské společnosti smíšené pocity. Část Brazilců si ho spojuje s obdobím silného ekonomického růstu a klesající chudoby, jiní ho ale považují za oportunistického korupčníka. Jeho odsouzení, stejně jako úplatkářský skandál spojený s Petrobrasem, prohlubují nedůvěru voličů. Exprezident se ale nechce vzdát a nadále trvá na své nevině. Téměř do poslední chvíle doufal, že v prezidentských volbách bude přece jen kandidovat. Nakonec ale ustoupil a místo sebe do předvolebního klání poslal nevýrazného a málo známého Fernanda Haddada, jenž dříve stál v čele Sao Paula.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.