Sklepním prostorem sklářské dílny se rozléhají nejen písničky z oblíbené rádiové stanice, ale i hlučná bruska nebo řezání barevných skleněných tabulí.

Zaměstnanci pražské neziskovky Bona, většinou lidé s duševním onemocněním, tady ročně vyrobí až dva tisíce drobných skleněných dekorací či šperků.

Nyní pracují na andělech nebo ptáčcích. "Na skleněnou tabuli obkreslí šablonu, jednotlivé části pak vyříznou diamantovým řezákem, obrousí je, oblepí měděnou páskou a spájí na pájce," ukazuje Lucie Kohoutková, šéfka dílny, jak vzniká dekorace anděla z jednotlivých kusů barevného skla.

Většina výrobků se prodá v obchodě Jedna bedna v centru Prahy, kam Bona své výrobky dodává nejen ze sklářské, ale i textilní dílny. "Jsou tak dobré, že jsou konkurenceschopné v běžném prostředí. Považují nás za mladé české tvůrce," popisuje Kateřina Korejsová, která v Boně vede službu sociální rehabilitace.

25 milionů korun

byl loni celkový obrat neziskové organizace Bona. Ta pomáhá lidem s duševním onemocněním začlenit se do běžného života.

Podle ní tak zákazníci nakupují výrobky Bony nejen proto, aby zaměstnance podpořili, ale hlavně proto, že jsou hezké a kvalitní. Ostatně, pozvání vystavovat dostala Bona i na prestižní výstavu Designblok. Účast však museli odmítnout. "Máme málo lidí, nestihli bychom všechno vyrobit," dodává Kohoutková.

Bona se primárně zabývá sociální rehabilitací a destigmatizací duševně nemocných. Stará se o lidi, kteří například trpí psychózami.

"Cílem je podpora lidí v tom, aby si získali, udrželi nebo dál rozvíjeli pracovní a sociální návyky a dovednosti. A díky tomu i sebedůvěru," uvádí Korejsová. Kromě práce v dílnách či technických službách Bona nabízí také chráněné bydlení.

Ve sklářské dílně nyní pracuje šest lidí. Celkem Bona zaměstnává 65 pracovníků s duševním onemocněním. Potřebovali by jich víc, ale nejsou.

Aleš Lang, ředitel Bony, říká, že je možné, že se o zaměstnance přetahují s ostatními firmami. "Díky tomu, že je na trhu práce velká poptávka po pracovnících, najdou znevýhodněné skupiny lidí práci i v běžném procesu. To je správné a je to pro ně prospěšné. Ale co se stane, až přijde krize?" zamýšlí se.

I kvůli chybějícím zaměstnancům chce organizace nyní rozšířit skupinu znevýhodněných, se kterou pracuje. Do budoucna je to podle Langa nevyhnutelné, protože má velké logistické i finanční náklady. "Jednomu zdravému člověku by trvalo uklidit vchod v šestipatrovém paneláku tři hodiny. My tam na čtyři hodiny pošleme pět nebo osm lidí a další musíme mít v záloze, protože nám v ten den nemusí přijít do práce. To je v této oblasti normální, ale musíme také dostát zakázkám," vysvětluje ředitel Bony. Plánuje tak nabrat lidi s jiným duševním onemocněním, s fyzickým handicapem, ale třeba i lidi úplně zdravé. 

Díky tomu by Bona mohla vzít více zakázek, a tím pádem mít více peněz na investice. Třeba do vzdělání nebo do rozšíření prostor dílen.

Čáru přes investiční rozpočet organizaci udělal loňský zákaz kouření v areálech nemocnic, včetně Psychiatrické nemocnice Bohnice, kde Bona provozuje trafiku. "Museli jsme přestat prodávat cigarety. Předtím měla trafika obrat milion korun měsíčně, teď je to kolem 350 tisíc," říká Lang s tím, že si zákazníci vždy k cigaretám něco přikoupili. Potenciál prvotního nákupu − cigaret − se Boně nepodařilo nahradit, a tak trafiku asi zavře. "Z naší povahy jsme nastavení proti závislostem, nicméně to pro nás byl nejdůležitější zdroj volných peněz," vysvětluje.

Loni měla Bona obrat i s dotacemi 25 milionů korun, letos to bude horší, protože většinu dělala právě trafika. Z výdělku zhruba 800 tisíc korun šlo všechno na mzdy znevýhodněných zaměstnanců, které pokrývá i dotace. Sklářská dílna měla obrat kolem čtvrt milionu korun. "Velké náklady máme při nákupu skleněných tabulí. Získáváme je od dodavatele z USA, protože v Česku takový výrobce není. Jsou sice drahé, ale kvalitní," doplňuje šéfka dílny Kohoutková. Finanční výsledky dílny ovlivnilo také zvýšení minimální mzdy.

V současné době ředitele Bony trápí, kromě chybějících lidí, zbytečná administrativa a složitý daňový systém. "Když uklízíme bytový dům a z toho je jeden nebytový prostor, tak tam se musí vypočítávat poměrově jiná daň. A to je zbytečně komplikované," dává příklad Lang.

O to, že by premiér Babiš dostál svým dřívějším slovům o škrtání peněz pro neziskovky, se nebojí. V premiérových prohlášeních šlo podle něj spíš o to, že je nutné neziskovky kontrolovat. "To je pravda. Pokud žijeme z veřejných peněz, tak je potřeba, aby stát kontroloval, kam ty peníze jdou. To se děje už dlouhé roky, my jsme každoročně pod neuvěřitelnou kontrolou. Vedeme podrobné účetnictví a pravidelně procházíme auditem," říká Lang.