I prodělek může být kšeft, říká se. Při zkoumání podnikání nejvážnější kandidátky na funkci brněnského primátora, jedničky ODS Markéty Vaňkové, se tohle rčení nabízí. Jednačtyřicetiletá politička tvrdí, že si během let 2007−2011, kdy jako právnička vymáhala pohledávky ostravského dopravního podniku, nechala platit pouze 12,5 tisíce korun měsíčně. V České televizi přitom prozradila, že kvůli nezaplaceným pokutám podala její kancelář celkem 8500 žalob.

Takové hromadné zakázky byly po roce 2006, kdy vyhláška ministerstva spravedlnosti zásadně zvýšila odměny advokátů za vymáhání dluhů, vysoce lukrativní. Podle několika oslovených právníků tak měla Vaňková, jako advokátka zastupující věřitele, celkem získat sumu řádově minimálně v milionech korun.

Vaňková přitom tvrdí, že za pět let vydělala 750 tisíc. Pokud říká o svých odměnách pravdu, drtivá většina nákladů řízení skončila na účtech v Londýně registrované offshoreové společnosti Brandson Enterprises, která pohledávky ostravského dopravního podniku získala.

Obchod s dluhy

Byznys s pokutami po dopravních podnicích či dalšími bagatelními částkami se v Česku rozběhl zejména po roce 2006. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Němce tehdy pomocí změny přísudkové vyhlášky výrazně zvýšilo možné odměny advokátů za vymáhání dluhů.

Mnozí pak zjistili, že vymáhat desetikorunové a stokorunové
pohledávky je lukrativní.

Na jednu korunu dluhu činily náklady v nejexponovanějším období zhruba 20 tisíc korun. Vznikl tak jeden z klíčových pilířů obchodu s chudobou a dluhy, který dodnes ve formě exekucí postihl zhruba 900 tisíc Čechů a Češek. Přísudkovou vyhlášku zrušil v roce 2013, právě kvůli nemravně vysokým odměnám, Ústavní soud.

Kdo za firmou stojí, komu a proč Vaňková jako nezvykle levná advokátka pomohla k vysokému výdělku, zatím není jasné. Podnik nemá dohledatelného majitele, kdosi ho nejspíš založil právě proto, aby zůstalo utajeno, komu výdělky připadnou. Jeho ředitel Malchus Irvin Boncamper působil jako bílý kůň společnosti Mossack Fonseca, proslulé z Panama Papers, i v desítkách dalších firem. Kvůli falšování finančních a pojistných dokumentů dokonce strávil několik let ve vězení.

Na vymáhání se daly vydělat i desítky milionů

Převážná většina z 8500 žalob podaných Vaňkovou se týkala jízdy načerno a nezaplacené pokuty ve výši 1008 korun. Advokáti byli v té době placení za vymáhání dluhů podle advokátního tarifu, který jim přisuzoval za dotažení takového případu do konce − včetně exekuce −, v průměru více než čtyři tisíce korun.

Nebo mohli podle takzvané přísudkové vyhlášky získat od věřitele za jeho zastupování v nalézacím i exekučním řízení i více než deset tisíc. Tady však podstatnou roli hrálo, zda se peníze od dlužníka podařilo vymoci.

"Zatímco na advokátní tarif má každý advokát nárok bez ohledu na úspěšnost, u přísudkové vyhlášky jsou peníze nárokem klienta. A tam samozřejmě záleželo na dohodě advokáta s ním," uvedl pražský advokát Petr Němec.

Markéta Vaňková (41)

Pochází z právnické rodiny, její otec Petr Průcha je soudcem Nejvyššího správního soudu, matka Ivana Průchová učí na vysoké škole.

Po studiích na gymnáziu absolvovala právnickou fakultu.

Už v dvaceti pěti letech Vaňková vstoupila do politiky a stala se za ODS zastupitelkou v městské části Brno-střed, kde působila čtyři volební období. V letech 2006 až 2014 byla městskou radní. Je vdaná, má dva syny.

Jako volební lídr ODS přes svoje původní prohlášení obešla vítěze voleb, hnutí ANO, a dohodla se na koaliční smlouvě s piráty, KDU-ČSL a ČSSD. Smlouva by mohla být podepsána ještě tento týden.

Kdyby si nechala Vaňková zaplatit své služby v souladu s advokátním tarifem, účtovala by v případě dotažení všech kauz až do exekuce 8500krát zhruba 4000 korun. Výsledná suma by byla 34 milionů. Střízlivý odhad by však měl být nižší, část případů určitě exekucemi nekončila, někteří lidé mohli zaplatit po první výzvě.

Výpočet podle přísudkové vyhlášky je obtížnější. Hrubý odhad úspěšnosti vymáhání pokut na Ostravsku je podle ředitele projektu Exekutor má smůlu Tomáše Pospíšila mezi 20 a 30 procenty.

Advokát a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol, který sám vymáhal pokuty nezaplacené černými pasažéry pro pražský dopravní podnik, říká, že by se dalo počítat i se čtyřiceti procenty. Zůstaneme-li u nižšího čísla, mohla by Vaňková násobit více než dva tisíce úspěšných případů až deseti tisíci korunami. Praxe ale byla podle Němce pro advokáty méně příznivá. "V takových případech advokáti dostávají paušál za určitý objem případů nebo určitou částku za kus. V dané době měl advokát podstatně méně, než kolik byla náhrada nákladů řízení," řekl.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.