Nejnižší růst čínské ekonomiky od krize v letech 2008 až 2009 − tedy 6,5 procenta ve třetím čtvrtletí − vyvolává řadu otázek. Ta asi nejdůležitější je, co zpomalení růstu Číny znamená pro zbytek světa, pro Evropu, pro Česko, v situaci, kdy se čím dál častěji hovoří a diskutuje o nové finanční a ekonomické krizi, která nepochybně dříve či později přijde − už kvůli cyklickému charakteru vývoje světového hospodářství.

Poslední krize se tak nějak narodila ve Spojených státech. Ale role Číny ve světě a ve světové ekonomice od té doby vzrostla a není od věci přemýšlet nad variací tradičního bonmotu o vztahu české a německé ekonomiky: Zda jsme v situaci, kdy čínské kýchnutí může vyvolat globální chřipku.

Proto bude důležité v příštích měsících sledovat dvě věci: snahu čínského vedení o oživení domácí spotřeby a investic a vztah Pekingu a Washingtonu, který lze charakterizovat jako studenou obchodní válku.

U prvního bodu je zřejmé, že si je vedení státu a strany vědomé šíře a hloubky problému. Agentura Reuters cituje nejmenovaného vysokého čínského představitele, který už v červenci hovořil o tom, že hranice růstu 6,5 procenta je přesně ta, kdy ještě ekonomika stíhá vytvářet dostatečný počet pracovních míst.

Už od 28. září měli čínští novináři cenzurou zakázáno psát o ekonomických datech, která by signalizovala zpomalení růstu. Nesměli psát o zadlužení měst či regionů a popisovat slábnoucí poptávku.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Můžeme čekat změnu od schůzky Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se