Pracoval pro Thomase Alvu Edisona a přátelil se s Nikolou Teslou. Zasloužil se o vzestup tuzemského průmyslu na světovou úroveň a také o elektrifikaci českých zemí. Jeho jméno nese slavná česká továrna, zastávka pražského metra i ulice v Praze 9. Přesto Emil Kolben zůstal tak trochu ve stínu dalších průmyslových průkopníků, jako byli František Křižík, Emil Škoda či Tomáš Baťa. Mnozí si ho tak dnes spojují pouze se strojírenským gigantem Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), u jehož zrodu stál. Na tuzemský průmysl, který letos slaví 100 let, měl přitom tento geniální vynálezce a podnikatel mnohem významnější vliv. Jeho život ale bohužel skončil tragicky, kvůli židovskému původu ho v 81 letech nacisté poslali do Terezína, kde záhy nato zemřel.

Emil Kolben se narodil v roce 1862 ve Strančicích u Prahy. Vyrůstal s osmi sourozenci v chudé rodině židovského obchodníka s malým hospodářstvím. I přes nuzný původ se mu podařilo vystudovat malostranské reálné gymnázium a posléze s vyznamenáním dokončit německou techniku v Praze. Jeho kariéru odstartovalo Gerstnerovo cestovní stipendium, které získal na dva roky od Českého zemského výboru. Díky tomu mohl navštívit Vídeň, Berlín, Curych, Paříž, Londýn a nakonec Spojené státy.

"Měl jsem osobní pocit, že tato okolnost patří k rozhodujícím momentům mého života. Mohl jsem nyní plánovat rozsáhlé cesty po Evropě, ale též v zemi neomezených možností, ve Spojených státech amerických, v Eldoradu technického vývoje. Jaké to bývaly zlaté časy, když neexistovala ani pasová či vízová povinnost nebo jiná omezení vstupu, respektive imigrační kvóty ani celní prohlídky či povolení k pobytu a práci. K vstupu do této zaslíbené země stačilo vlastnit 50 dolarů," vzpomínal později Emil Kolben.

Edisonův poradce

Během svého pobytu v New Yorku se dočetl v novinách, že slévárna společnosti Edison Machine Works (pozdější General Electric) na řece Mohawk shořela. Napadlo ho, že firma bude potřebovat projektanty, a tak jí nabídl své služby. Už druhý den dostal telegram se zněním: "Přijedete-li hned, máte u nás práci." Odjel tak do Schenectady ve státě New York, kde firma sídlila, a začal pracovat v konstrukční kanceláři.

Další texty k výročí republiky čtětě zde:
100 let republiky

Posléze působil jako asistent Thomase Alvy Edisona a inženýr ve vývojových laboratořích ve West Orange ve státě New Jersey. Jelikož se na této pozici osvědčil, povýšil ve svých 27 letech na šéfinženýra a vedoucího veškerých technických kanceláří a zkušebních laboratoří firmy Edison General Electric Company v Schenectady. I v této funkci úzce spolupracoval se samotným Edisonem, který se s ním často radil o složitých problémech.

"Pamatuji si na něho, jako by to bylo dnes. Čtyřicetiletý gentleman, střední postavy, hladce oholen. Byl vždy veselý, měl výraz mladosti a napoleonskou bradu. Už při prvním setkání, když jsem mu podal ruku, mi řekl: "Budeme dobrými nepřáteli. Budeme se mít jen málo rádi, neboť budeme mít časem hodně nevděčné dřiny. Ale budeme se snažit býti vždycky dobrými spolupracovníky," vylíčil Kolben Edisona v rozhovoru pro časopis Pražský ilustrovaný zpravodaj v roce 1929.

Na Edisona vzpomínal český podnikatel jako na extrémně pracovitého člověka, který když se pro něco nadchl, dokázal se na několik týdnů zavřít ve své pracovně, kde více méně žil. Spal přitom jen pár hodin denně. "Měl zvláštní zálibu v tom, když mohl pověsit bulíka na nos některému z novinářských reportérů. Vypravoval jim pokaždé o svých plánech vymyšlené věci, dělal fantastické kombinace a měl nehoráznou radost z toho, když byly vytištěny," vyprávěl o něm později Kolben.

V Edisonově firmě se tehdy elektrotechnické přístroje vyráběly kusově. Kolben místo toho přišel s levnější, sériovou výrobou. Českému vynálezci se zároveň podařilo na základě fyzikálních výpočtů zrekonstruovat původní dynama a vytvořit celé série standardních typů dynam. Výrazně vylepšil také elektrické motory, vymyslel čtyřpólový motor pro tramvaje a spojil pomaloběžné dynamo s parním strojem.

Průkopník střídavého proudu

Ve Spojených státech se také seznámil s vynálezcem Nikolou Teslou, který stejně jako on v minulosti pracoval u Edisona a krátce rovněž studoval v Praze. Tesla Kolbena pozval ke zkouškám elektromotorů poháněných třífázovým střídavým proudem v newyorské laboratoři firmy Tesla Electric. Tato zkušenost přispěla k tomu, že se později Kolben stal jedním z prvních průkopníků střídavého proudu ve střední Evropě. I proto se mu přezdívalo "český Tesla".

Řada odborníků té doby včetně Thomase Alvy Edisona nebo Františka Křižíka či firem jako Siemens nebo AEG přitom považovala střídavý proud za slepou vývojovou větev a zastávala se využití stejnosměrného proudu. "Střídavý proud, to je bezvýznamný nesmysl bez budoucnosti. Nechci o tom nic slyšet," říkal ještě v roce 1889 Edison. Pozdější vývoj však dal za pravdu Teslovi a Kolbenovi. Ukázalo se totiž, že stejnosměrný proud nejde transformovat ani jím účinně pohánět výkonné stroje.

Za Kolbenem se mezitím do Spojených států přistěhovala i jeho manželka Malvína, která s sebou vzala i českou kuchařku. Paní Kolbenová se ale v Americe necítila dobře, a tak se v roce 1892 rozhodli s manželem vrátit zpět do Evropy. O významu Kolbena pro Edisonovu firmu svědčí to, že se na jeho počest konala slavnostní večeře na rozloučenou za účasti všech významných pracovníků včetně managementu společnosti, i to, že za ním Edison v roce 1911 přijel na návštěvu do Prahy.

Po návratu do Evropy začal Emil Kolben pracovat ve švýcarských strojírnách Oerlikon v Curychu jako šéfinženýr a člen ředitelství. Se svými kolegy tam položil základy pro vývoj synchronních a asynchronních třífázových motorů a pro přenos elektrické energie na velké vzdálenosti. Firma v té době uskutečnila první přenos elektrické energie trojfázovým proudem o vysokém napětí na vzdálenost 125 kilometrů z Laufenu do Frankfurtu nad Mohanem.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.