Jak Čechoslováky viděli v emigraci

Sympatický chlapík vkládá Čechům dobře známé karlovarské oplatky do stroje a prozrazuje u toho tajemství jejich výroby. "Musí být sladké, ale ne příliš. Trocha vanilky, pak špetku skořice." A pokračuje v práci ve své továrně uprostřed Sacramenta. "Další americký obchodník žije svůj sen," říká televizní reportérka.

Pan Jiří Knedlík ovšem ještě před jednadvaceti lety nebyl žádný Američan, ale svůj klidný rodinný sen chtěl prožít uprostřed Československa. Politické okolnosti jej však donutily opustit zemi a po dramatických peripetiích zakotvil ve Spojených státech.

Letošní Ji.hlava u příležitosti stoletého výročí samostatného československého státu připravila hned několik tematických sekcí. Ta nejvýraznější se jmenuje Cizinec hledá byt a je výsledkem rešerší v televizních archivech několika zemí, kde našli svůj nový domov Čechoslováci vyhnaní režimem za hranice.

Nejde o klasické dokumentární snímky, ale spíše o krátké televizní reportáže. O to pozoruhodnější však jsou šíří svého záběru a schopností nejen ukázat podstatný kus dějin vlastní země, ale také nabídnout tento výřez z televizních archivů coby specifickou reflexi dnešní doby a dnešní rozjitřené Evropy.

Vedle reportáží ze Spojených států diváci uvidí krátké snímky z Rakouska, Německa, Francie a Švýcarska. Nejen o slavných emigrantech, o Karlu Krylovi či Yvonne Přenosilové, ale také o obyčejných lidech, o zástupcích těch zhruba 150 tisíc osob, které se usídlily ve Spojených státech. Či zhruba devíti tisících těch, kteří žádali o azyl ve Švýcarsku.