V domě na okraji nově vybudované silnice v Dubičné u Úštěku na Ústecku to voní medem. Sídlí zde malá včelařská firma AnnKas. Jedna ze zaměstnankyň právě vylupuje ze silikonových forem různé tvary svíček ze včelího vosku. "Na začátku podzimu je tu ještě relativně klid, sezona nastává před Vánocemi. To děláme i 11 tisíc kusů svíček měsíčně," říká včelařka Kateřina Svobodová. Firmu založila spolu se svou kamarádkou Andreou Novotnou. Název vymyslely podle svých jmen.

Žen včelařek je stále málo. V místním svazu včelařů jsou se Svobodovou a Novotnou další tři ženy, 80 dalších členů jsou ale muži. V převážně mužském světě tak občas bojují i s nepříjemnými narážkami. Včelařky, které začaly podnikat v oboru před třemi lety, jsou ale nad věcí. "Každý ať si to dělá po svém," míní Novotná, jež se stará o téměř 90 "firemních" včelstev.

Firmy nejsou vůči ženám vstřícné

Obě se už na začátku rozhodly, že budou fungovat jako sociální podnik. Tedy že chtějí zaměstnávat znevýhodněné skupiny lidí a výdělek investovat zpátky do rozvoje podniku a pracovníků. Zaměřily se na matky s dětmi do 15 let. "Já sama jsem v té době měla malého syna, takže jsem k tomu měla blízko. Zároveň jsme chtěly pomáhat," popisuje Novotná.

I pro Svobodovou to byl přirozený vývoj, když jako kolegyně opustily zaměstnání v personálním poradenství pro dlouhodobě nezaměstnané v Ústeckém kraji. Ten patří v tomto ohledu k nejhorším v Česku. Loni tu míra nezaměstnanosti činila přes 5,39 procenta, což bylo téměř nejvíce ze všech krajů v tuzemsku. U žen to bylo více než 5,8 procenta.

Podnik, který loni utržil přes půl milionu korun, nyní zaměstnává dvě matky, které mají malé děti. Další žena, zdravotně handicapovaná, firmě dělá podporu prodeje a apiterapii, což je léčba pomocí včelích produktů. "Tyto ženy jsou tady v okrese nezaměstnatelné kvůli dětem. Tady žádná práce není, takže za ní musíte dojíždět. A když děláte od sedmi do půl čtvrté, musíte najít práci v okruhu do půl hodiny cesty, abyste stihla vyzvednout děti ve školce, která má do čtyř. Je to těžké, zaměstnavatelé ženám nevycházejí vstříc," říká Svobodová s tím, že většina žen ani nemá řidičský průkaz.

V okolí jsou největšími zaměstnavateli průmyslové podniky na papír nebo přízi. Ačkoliv podle Svobodové firmy svážejí zaměstnance do práce autobusy, stejně mají směnný provoz. "Ženské z vesnice kousek odsud dělaly v provozu roky jenom noční, aby stíhaly rodinu. Ráno přišly domů, vypravily děti do školy, dopoledne spaly, odpoledne se postaraly o děti, předaly je tatínkovi a šly do práce," popisuje Svobodová.

"Na dnešní dobu je v tomto regionu velká nezaměstnanost celkově, nejen mezi ženami. A žádné investice sem nepřicházejí. Je hezké, že hovoříme o rovnosti pohlaví, klouzavé pracovní době, ale to si můžete dovolit ve městě," doplňuje Novotná.

V Dubičné, kde žije 55 lidí, včetně důchodců a dětí, má práci asi osm obyvatel. "Koho tady zaměstnáte? Spousta nezaměstnaných má problémy s docházkou, s kvalitou i kvantitou výroby. Navíc řeší často problémy v rodině. A malí podnikatelé nemají šanci finančně se vyrovnat velkým firmám, které dávají nástupní plat 20 tisíc," myslí si Novotná. Ženám, které včelařky v AnnKas zaměstnávají, se tak snaží nabídnout kompenzaci k nižšímu výdělku. Když onemocní dítě, mohou pracovat z domova, pokud se jim nehodí přijít na osmou, mohou přijít na desátou. "Můžou si u nás třeba i vyprat, když mají problém s vodou," doplňuje Novotná.

Léčba včelím bodnutím

Podnikatelky investují vše, co vydělají, zpátky do firmy, aby si nemusely půjčovat a včelaření nezatížilo jejich osobní rodinné rozpočty. Na zaměstnance berou dotaci, která dělá asi 60 procent z jejich mezd. Zkoušely získat i prostředky z operačního programu na sociální podnikání, ale to se jim nepodařilo.

Postupný rozvoj firmy tak jde pomaleji, než zpočátku plánovaly. Na větší výrobu svíček také potřebují více místa a to jim nyní chybí. "Rády bychom udělaly certifikovanou stáčírnu, abychom mohly dělat medy s příměsí," uvádí Novotná. Certifikovaná stáčírna však potřebuje vodu a v obci ještě není hotový vodovod.

Se včelařením se Novotná seznámila, když žila se svým prvním manželem. Druhý manžel je také včelař. Stará se hlavně o výrobu a včelstva, nyní začala chodit na včelařské učiliště v Nasavrcích. Svobodová má na starosti administrativu a provoz firmy.

Aby měly práci a byly v plusu celý rok, rozhodly se rozšířit svůj sortiment i mimo svíčky ze včelího vosku. Kromě toho, že zaučují další nadšené včelaře nebo dělají workshopy pro děti, se začaly věnovat zmíněné apiterapii. Při ní využívají třeba propolis, med nebo mateří kašičku. "Zatím to zkoušíme spíš samy na sobě a dovážíme třeba přístroj na dýchání vzduchu z úlu," popisuje Novotná. Budoucnost ale vidí i v léčbě včelím bodnutím.

Související