Držba zlata centrální bankou bývá v našich zeměpisných šířkách vnímána už spíše jako historický relikt. O to více překvapily současné kroky centrálních bank Polska a Maďarska. Poláci v létě přikoupili devět tun zlata, což vzhledem k celkové držbě zhruba 112 tun není velký skok, avšak jde o první nákup po 20 letech. V případě Maďarska je změna razantnější − jeho centrální banka zdesetinásobila zlaté rezervy na 31,5 tuny.

Krátkodobě může být motivací nedávný pokles ceny zlata na roční minima až pod 1200 dolarů za unci. Nízká cena spojená s očekáváním celosvětově vyšší inflace nahrává koupi. Dlouhodobě jde však u centrálních bank o širší trend, který tkví v rostoucích měnových rizicích.

Po finanční krizi let 2008−2009 se začal prudce zvyšovat objem dolarů, liber a eur v oběhu. Centrální banky rozvíjejících se ekonomik tyto měny drží a obávaly se jejich znehodnocení, a tak začaly přikupovat zlato jako zajištění. Zatímco před krizí byly centrální banky prodejci zlata, po ní se staly kupci a přikupují ročně téměř 500 tun zlata. Nákupům zlata zatím dominují země jako Rusko, Turecko, Čína, Filipíny, Kolumbie či Kazachstán. Přírůstek Polska a Maďarska mezi země přikupující zlato může být překvapivý, ale nikoliv nelogický. Naznačuje to rozšiřující se řadu zemí, které ve zlatě opět vidí smysl.