Vládce Škody Loevenstein

Šéfem plzeňských Škodových závodů se Karel Loevenstein (1885−1938) stal ještě před svojí čtyřicítkou. Největší zbrojovka v Rakousko-Uhersku zápasila s dluhy a s tím, že její hlavní zákazník přestal existovat. Loevensteinovi se firmu v roce 1923 podařilo zachránit sjednáním půjčky od anglických bank, kterou investoval do modernizace a zcivilnění výroby. Místo děl různých ráží začal závod vyrábět lokomotivy, tramvaje či auta.

Pomocí fúzí s automobilkou Laurin a Klement, strojírnami Ruston nebo výrobcem letadel Avia pak ze Škodových závodů během 20. let vybudoval největší strojírenský koncern v Československu. V roce 1930 zaměstnával 25 700 lidí. Více už jich pracovalo jen pro obuvníka Tomáše Baťu.

Ve Škodovce začal Loevenstein pracovat v roce 1919 jako generální tajemník. Vyhlédl si ho předseda správní rady Josef Šimonek, kterého po jeho smrti v roce 1934 nahradil i v čele správní rady. Loevenstein nebyl technik, ale ambiciózní právník, který měl pochopení pro finanční operace. Na to doplatila celá jedna generace managementu Škody Plzeň, kterou ve 20. letech postupně nahradil.

Důležité byly také jeho politické kontakty na nejsilnější politickou stranu v zemi − agrárníky premiéra Antonína Švehly. Loevenstein patřil k vlivným mužům v pozadí a na jeho zámku ve východočeských Dobřenicích se scházela politická i finanční elita Československa. Srovnatelným konkurentem mu byl jen ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss. Ten stál v roce 1927 u zrodu jiného strojírenského koncernu, ČKD, s nímž Škodovka tvrdě soupeřila. V roce 1934 obě firmy uzavřely smír a se souhlasem politiků si rozdělily dodávky pro armádu. Škoda Plzeň měla vyzbrojovat dělostřelectvo a ČKD dodávat tanky.

Zájmy obou mužů se střetávaly i v názoru na devalvaci koruny. Pro Škodu byla výhodnější slabší měna, protože vyvážela do celého světa, naopak Preiss patřil ke strážcům odkazu Aloise Rašína. Rok 1934 znamenal v této věci vítězství Loevensteina a jeho přítele Karla Engliše, dlouholetého ministra financí a guvernéra centrální banky. Pro vášnivého kuřáka Loevensteina ale také znamenal začátek zdravotních problémů. Od roku 1937 pak do záležitostí podniku zasahoval stále méně a trávil hodně času na léčení.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru