Přímé investování na akciových trzích není jen pro profesionální investory, domnívá se Petr Šimčák, který v investiční společnosti Amundi zodpovídá za privátní bankovnictví a také za institucionální klienty. "Ale je třeba dodržovat určité zásady. Prvních 100 tisíc korun by mělo směřovat do fondu a je jedno, jestli půjde o indexový fond nebo aktivně řízený fond," říká v rozhovoru pro HN. "Následně při investování do konkrétních akcií by jich nemělo být ani méně, ani více než 10 až 12," dodává s tím, že důvodem je mimo jiné dostatečné rozložení portfolia do různých investičních nástrojů, které snižuje riziko celkové ztráty. Důležité je podle něj také vést si deník, do kterého si investor bude zaznamenávat svá obchodní rozhodnutí.

HN: Co by si měl člověk ujasnit, než začne investovat do podílových fondů?

Nejprve bych rozdělil klienty na dlouhodobé investory, na střadatele a na spekulanty. To jsou tři samostatné druhy, které se na trhu pohybují. A je důležité, jakou chtějí službu. Může jít o "udělej si sám", "poraďte mi" nebo "udělej to za mě". Podílové fondy asi nejvíc ocení dlouhodobý investor (u akciových fondů) nebo střadatel (u fondů peněžního trhu), který hledá službu "udělej to za mě" a na mysli tím má výběr cenných papírů. Dlouhodobý investor v režimu "udělej si sám" fond moc neocení, jelikož si cenné papíry do portfolia chce vybrat sám. A spekulant, ať už profesionální, či neprofesionální, má rozhodně vhodnější nástroje než podílové fondy. Může nakupovat akcie, dluhopisy, měny nebo komodity napřímo, navíc obchodovat s pákovými nástroji, spekulovat na růst nebo na pokles.

HN: Jaké jsou výhody podílových fondů?

Univerzální výhodou podílových fondů je bezpečí z důvodu nemožnosti bankrotu a také prakticky nulové riziko zpronevěry. Vůbec bych nezaměňoval podílové fondy s instrumenty z kuponové privatizace v 90. letech. Fondy existují stovky let a určitě pár případů zpronevěry najdeme, ale přirovnal bych to k podílu leteckých katastrof. Takže není to nemožné, ale zároveň je to velmi málo pravděpodobné. A pokud bych měl mluvit o riziku investic v obecné, zjednodušené rovině, je dobré si uvědomit, že investice mohou být současně bezpečné a kolísat, to je třeba případ akciových nebo dluhopisových fondů. Dále mohou být bezpečné a téměř nekolísat, což je případ fondů peněžního trhu. Dále mohou být rizikové a vůbec nekolísat, kde můžete přijít o vše bez volatility (kolísání hodnoty cenných papírů a portfolia). Lidé si zaměňují volatilitu a riziko ztráty peněz. Ruskou ruletu s pistolí by většina lidí nehrála a přitom ji hrají s penězi, když si kupují například rizikové dluhopisy, protože nevidí žádnou volatilitu ceny. Také to na 80 procent (u těch kvalitnějších) dopadne dobře.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části rozhovoru se dále mimo jiné dočtete, podle jakých kritérií by si měl člověk vybírat fond či fondy, do kterých bude investovat.
  • A také to, jaké fondy by měly tvořit základ dlouhodobého investičního portfolia.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se