Velké množství živelních katastrof posledních let postihlo země asijského kontinentu. Strach místních obyvatel ze zemětřesení a následných vln tsunami nebo povodní je oprávněný. V oblasti na sebe narážejí velké litosférické desky, jejichž pohyby tyto události způsobují. Nejen pro místní záchranářské složky jsou proto klíčové funkční a spolehlivé pomůcky − čluny, mola nebo nouzové přístřešky, oblíbené jsou zejména nafukovací verze.

Budoucností moderních záchranných systémů jsou takzvané distanční tkaniny, které zvyšují tuhost a pevnost finálních výrobků. Díky nim je možné vyrobit záchranářské pomůcky mnoha velikostí a tvarů − záchranářům by to mohlo výrazně usnadnit vyprošťovací práce. Výroba těchto pomůcek ale dosud narážela na problémy, limitovaly ji omezené možnosti strojů.

Ve spolupráci s odborníky z Tchaj-wanu nyní v libereckém VÚTS (bývalý Výzkumný ústav textilních strojů) vzniklo řešení, které by mohlo práci záchranářů značně usnadnit − tryskový tkací stroj DIFA. Ten nejenže manuální způsob výroby tkaniny nahradil plně automatickým, ale také vylepšil samotnou technologii a rozšířil možnosti využití výsledných tkanin. Mohou tak vzniknout výrobky vyšší a tvarově různorodější.

Distanční tkanina

Distanční tkanina je trojrozměrná textilní struktura, která se skládá ze dvou základních vrstev. Ty jsou navzájem pevně propojeny velkým množstvím provazovacích nití, jejichž délka určuje vzdálenost základních tkanin.
◼ Distanční tkaniny se až doposud vyráběly pomocí technologie primárně určené ke tkaní koberců. Při něm se vazné nitě, propojující dvě vrstvy textilie, na konci výrobního procesu horizontálně přestřihly, což vytvořilo dva kusy koberce. V oblasti technických textilií se dvojité tkaniny používají na nafukovací výrobky, jako třeba matrace nebo čluny.
◼ Doposud používané technologie umožňovaly automatickou výrobu tzv. 3D distančních tkanin jen do šíře několika centimetrů, bez možnosti měnit šířku materiálu.
◼ DIFA umí vyrobit distanční vlákna až do šíře půl metru, která se může dále nastavovat. Zvýšila se pevnost a odolnost materiálů. Vědci zdokonalili i tvarovatelnost vláken, to jim umožní, aby z matrace vytvořili i jiný tvar, například klín, což mohou využít třeba hasiči při vyprošťování havarovaných aut.
◼ Projekt byl realizován díky podpoře ze státního rozpočtu ve výši téměř 16 milionů korun, kterou řešitelům poskytla Technologická agentura prostřednictvím svého Programu Delta.

Před čtyřmi lety se obě strany poprvé setkaly na konferenci v Tchaj-peji. Přišla řeč na možnost vylepšení stávajících záchranářských prostředků. "Řekli nám, že mají nápad, ale nemají technologii, která by jej uměla realizovat," popisuje navázání spolupráce s tchajwanskými odborníky Petr Karel, vedoucí libereckého týmu. Čeští výzkumníci to vzali jako technologickou výzvu, a tak na nabídku kývli a začali pracovat na vyvíjení stroje. "Při jeho konstrukci jsme navázali na naše dlouholeté zkušenosti s navrhováním tryskových tkacích strojů," vysvětluje Karel.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části se dozvíte, jak nový stroj pomůže třeba hasičům při vyprošťování havarovaných kamionů a že bez distančních tkanin by dnes neexistovaly například oblíbené paddleboardy.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.