Přední odborníci na klimatické změny ve zprávě, kterou tento týden zveřejnila OSN, naléhavě varují, že lidstvu zbývá už jen několik desítek let na to, aby zpomalilo globální oteplování, jinak bude čelit katastrofálním následkům. Je situace skutečně tak vážná?

Před třemi lety uzavřelo v Paříži sto devadesát států celého světa dohodu o klimatu, v níž se praví: "Společným cílem je udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí."

Účastníci pařížské konference poté na nátlak některých, zejména menších ostrovních států vyzvali členy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), aby vypracovali studii, jak do konce století udržet globální oteplení pod 1,5°C. To je podle vědců maximální hranice, jejíž překročení přinese devastující sucha, záplavy a s nimi spojený růst chudoby a migrace.

Nyní, po třech letech, odborníci IPCC opět konstatují, že bude-li teplota dál růst dosavadním tempem, dostane se za osmdesát let na průměr o tři stupně vyšší než nyní. Navíc jejich zpráva ukazuje, jak velké následky by mělo překročení hranice 1,5°C o pouhou polovinu stupně.

Panel je složen z expertů jmenovaných jednotlivými vládami, kteří shromažďují údaje z celého světa, analyzují je a vydávají souhrnné zprávy. Ty procházejí důkladným schvalovacím procesem, kterého se účastní všechny státy OSN. Nelze je podezírat z ideologické podjatosti už proto, že by v žádném případě neprošly náročnou revizí všech zúčastněných zemí.

Globální oteplování je způsobeno zvýšením skleníkového efektu zemské atmosféry. Díky tomuto blahodárnému přírodnímu jevu je teplota na zemském povrchu přibližně o 30°C vyšší ve srovnání s hypotetickým stavem, kdyby neexistoval. Je způsoben tím, že některé složky ovzduší, jež nazýváme skleníkovými plyny, zachycují teplo vyzařované zemským povrchem, vracejí ho zpět a tím se zemský povrch otepluje.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co bychom museli například udělat, abychom zpomalili současné tempo globálního oteplování?
  • Jaké dopady má globální oteplování na přírodu?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru