Tuzemská ekonomika je na hranici svých možností. Nové pracovníky není kde brát, výrobní kapacity jedou naplno. Projevuje se to v širokém spektru oborů, od dlouhých čekacích dob na nové škodovky až po nemožnost sehnat stavební firmu na opravu obecních chodníků. Ekonomové, ale hlavně samotné firmy si lámou hlavu s otázkou, jak tyto bariéry překročit a zvýšit produktivitu. V jedné oblasti má zatím naše země jasné investiční manko − a tou je dopravní infrastruktura.

Zatímco od roku 1998 se zvýšil počet motorových vozidel na českých silnicích o 2,6 milionu, což znamená nárůst o 56 %, délka dálnic a silnic první třídy vzrostla jen o 9 %. Není se tedy proč divit, že se na silnicích poněkud mačkáme a ztrácíme tím čas. Nepřispívá to ani délce dodacích lhůt, a tedy efektivitě hospodářství. V žebříčku kvality dopravní infrastruktury podle Světové banky od roku 2011 setrvale klesáme (nejrychleji ze zemí střední Evropy) a v kvalitě silniční sítě zaujímá Česko v EU potupné 25. místo z celkových 29.

Vláda si je tohoto skluzu vědoma a v návrhu rozpočtu na příští rok navyšuje investiční výdaje ministerstva dopravy z 36 mld. na 48 mld. korun. To je velký nárůst, v poměru k HDP je ale důležité, aby se tyto peníze opravdu podařilo přetavit v nové kilometry silnic a železničních tratí.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru