Z dlouhodobého hlediska se lidem ve snaze překonat inflaci vyplatí umístit volné peníze zejména do nemovitostí, nemovitostních fondů či investovat na akciových trzích. "A když akcie, tak nejlépe v rámci podílového fondu, protože tak diverzifikujete riziko, a navíc ne každý má čas sledovat jednotlivé akciové tituly," říká v rozhovoru pro HN Josef Uchytil, finanční poradce společnosti Partners.

Zajímavou možností jsou podle něj také investice do půdy, ty však nabízejí jen fondy kvalifikovaných investorů určené pro bohatší klienty s dostatečným kapitálem.

HN: Inflace se v současnosti drží nad dvěma procenty a je vyšší než v předchozích letech. Vnímají to nějak vaši klienti a reagují na to při zhodnocování svých peněz?

Je typické, že v době nízké inflace to málokdo řešil, ale nyní, v době zvyšujících se cen, to začínají řešit i ti, kteří tak dříve nečinili. A výnosy na spořicích účtech, které jim už dříve přišly nízké, nyní vidí jako úplnou nulu. Jedno procento je nic, proto to řeší. A jak jsou Češi při zhodnocování peněz konzervativnější, tak v momentě, kdy domácnostem rostou příjmy a mají volné peníze, začnou se vrhat do opačných extrémů a zkouší jít i do nesmyslného rizika. Příkladem byl loni na podzim bitcoin, dále pak obchodování na měnovém trhu nebo investice do rizikových korporátních dluhopisů. Mohu ještě jmenovat některé zajištěné fondy, které jsou z hlediska výnosu ve výsledku horší než spořicí účet.

Josef Uchytil (39)

Josef Uchytil působí v Partners jako finanční poradce a manažer od roku 2007. Je držitelem prestižního mezinárodního certifikátu EFA. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor výpočtová matematika, a konzervatoř Jaroslava Ježka, obor jazzová skladba. V současnosti vede svou bankovní a poradenskou pobočku Partners market v Turnově.

HN: V Česku máme tržní hospodářství už téměř třicet let. Lze to nějak poznat na chování lidí třeba z hlediska jejich znalostí finančních produktů?

Za třináct let, co jsem v branži, pozoruji, že finanční gramotnost a znalost finančních produktů jsou výrazně lepší než před těmi třinácti lety. Ale stále nejsme na úrovni třeba Německa či Velké Británie. Znalost je hodně povrchní. A leckdy, když už člověk zná vlastnosti daného produktu, tak zase neví, jak jej použít. Takže využívá správné produkty, ale špatným způsobem.

HN: Můžete dát nějaký příklad?

Příkladem je třeba využití stavebního spoření na dvacetiletém horizontu, například na spoření dětem, aby měly peníze, až půjdou na vysokou školu. Z 90. let je zažité, že stavební spoření je nejvýhodnější spoření. Ono sice pořád je, ale na období šesti let, kdy se výnos dostává až na 3,5 procenta. S každým dalším rokem však efektivní výnos klesá. Nebo také lidé podlehnou reklamě na nějaký produkt, který sice není špatný, avšak použijí ho stylem, že do něj dají polovinu svého majetku, aniž by zvážili rizika.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak Josef Uchytil hodnotí investice do různých aktiv či produktů?
  • Proč je tak důležité, jak dlouhou je investice zamýšlena?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru