Osmadvacet let po znovusjednocení prožívá Německo asi nejvážnější krizi svého politického systému od momentu, kdy zanikla NDR. Němci jsou oprávněně hrdí na to, čeho dosáhli po roce 1945: vybudovali stabilní politický systém a německá demokracie se stala pilířem sjednocené Evropy.
Jenže v tom je možná právě jádro současného problému, který se kvůli postavení Německa v Evropě netýká jen Němců, ale všech Evropanů. Německá politika se stala stabilní až příliš a jak ukázal vývoj posledních let po finanční krizi a urychlený uprchlickou vlnou, středové politické strany nejsou schopny adekvátně rychle a razantně reagovat.
Sociální demokracie prokazuje už delší dobu trvající mátožnost. Socialistům po celé Evropě začali v krizi a po ní odebírat hlasy populisté nebo naopak radikálnější levice. Konzervativci se dostali do slepé uličky nešťastným rozhodnutím kancléřky Angely Merkelové otevřít zemi uprchlické vlně v roce 2015 a vyčerpaností své vůdkyně. Poslední z trojice velkých tradičních středových stran, liberálové, sice obživli, ale ani oni nejsou schopni prosadit se s nějakým silným tématem.
Naopak, rozhodující agendu diktují okrajové strany politického spektra. Co se týče bezpečnosti a imigrantů, zastiňuje všechny Alternativa pro Německo (AfD), ohledně řekněme společenských a ekonomických otázek tlačí ostatní do kouta Zelení. Příkladem může být dnes už spíš problematická energetická revoluce Energiewende.
Co se dočtete dál
- Proč je německý politický systém i evropský konsensus zřejmě křehčí, než se zdá?
- Co by mělo Čechy i jiné Středoevropany zajímat u německé demokracie?
- V čem jsou neobratné německé středové strany?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
