Diplomaté zemí jako Spojené státy, Francie nebo Jižní Korea, jejichž firmy se ucházejí o stavbu nových bloků českých jaderných elektráren, přestávají být diplomatičtí. Neoficiálně si začínají stěžovat, že Rusko vede v Česku brutální informační válku, aby zdejší vládu dotlačilo k tomu, že zruší výběrové řízení na rozšíření Dukovan a Temelína a přidělí zakázku přímo na základě mezivládní dohody firmě Rosatom.

České ministerstvo průmyslu a obchodu mělo za úkol vypracovat do konce září studie různých variant a způsobů stavby a financování nových bloků a česká vláda k tomu má do konce listopadu zaujmout stanovisko.

Prezident Miloš Zeman loni při návštěvě Dukovan podpořil variantu mezivládní dohody. Jako vzor by mohla sloužit maďarská elektrárna Paks, na jejímž rozšíření se v roce 2014 v Moskvě překvapivě dohodl premiér Viktor Orbán s prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko postaví nové dva bloky a zároveň zajistí i 80 procent financování z ceny 12,5 miliardy eur. Maďaři pak budou jednadvacet let dluh splácet bez ohledu na to, kdy bude elektrárna skutečně hotová.

Elektrárna Paks

◼ Stavba prvního bloku začala v roce 1974, spuštěn byl v roce 1982. V roce 1987 byl spuštěn poslední, čtvrtý blok.

Každý z bloků má výkon 500 MW a dohromady pokrývají téměř polovinu maďarské spotřeby energie.

Jejich životnost končí postupně mezi lety 2032 a 2037.

◼ V roce 2009 se parlament ve vzácné shodě tehdejší socialisticko-liberální vlády a pravicové opozice rozhodl rozšířit stávající jadernou elektrárnu (na snímku) o další dva bloky, z nichž každý by měl mít výkon 1200 MW – Paks II.

◼ V lednu 2014 vláda strany Fidesz překvapivě oznámila, že uzavřela bez výběrového řízení mezivládní smlouvu o stavbě elektrárny s Ruskem. To poskytlo na 80 % ceny v hodnotě 12,5 miliardy eur půjčku, kterou by Budapešť splácela 21 let od spuštění prvního ze dvou bloků do provozu.

◼ První ze dvou bloků Paks II měl být podle původních plánů hotov v roce 2025, druhý v roce 2027. Stavět se mělo začít v roce 2018, ale maďarské úřady dosud nevyřídily všechna potřebná povolení. Stavba tak má dva až tři roky zpoždění.

Jenže čtyři roky po podpisu se tajná dohoda, kterou maďarská vláda jen pomalu a neochotně zpřístupňuje kritikům, ukazuje pro Budapešť jako nevýhodná. Maďarsko nemá kontrolu nad financováním stavby ani jejím průběhem a smlouva je pro maďarskou stranu téměř nevypověditelná. Cena bude podle současných odhadů mnohem vyšší, než je původních 12,5 miliardy eur, a země se navíc na desítky let připoutala k jaderné energii, i když v energetice jako oboru probíhá revoluce, která může zdroje brzy naprosto proměnit.

Potíže při své nedávné návštěvě Moskvy přiznal i Orbán, kterého si po jednání delegací vzal nečekaně stranou na třičtvrtěhodinový rozhovor prezident Putin. Podle maďarského premiéra bylo nutné upravit harmonogram stavby kvůli "technickým problémům" a zavedení "byrokratických procedur, které dosud Rusku nebyly známy", řekl Orbán. V roce 2018 měla mít stavba už veškerá povolení.

Nyní to vypadá, že skluz bude nejméně dva až tři roky a stavět se začne teprve v roce 2020.

Ruský Rosatom je v dosavadním hodnocení projektu stručný.

"V současné době se výstavba dvou bloků VVER-1200, realizovaná v rámci projektu rozšíření jaderné elektrárny Paks, nachází ve fázi přípravy licenční dokumentace. Po získání stavebního povolení budou v lokalitě zahájeny stavební práce," uvedlo tiskové oddělení ruské státní firmy na dotazy HN, zda stavba nemá zpoždění a kolik se už proinvestovalo. "Obě strany plní své závazky a pracují produktivně. Státní korporace Rosatom již udělila maďarským firmám zakázky v hodnotě 900 milionů eur, čímž plní cíl v lokalizaci zakázek (účast maďarských firem) stanovený na 40 procent."

Nevýhodná smlouva

Nad tím, aby nikdo "nepovolaný" do smlouvy nenahlédl, bdí János Süli, ministr odpovědný za stavbu nových bloků, v minulosti ředitel staré elektrárny Paks a také exstarosta města, kde elektrárna sídlí. Maďarští novináři tvrdí, že nedává k dispozici ani ty části smlouvy, jež nepodléhají režimu utajení.

Jeden z mála Maďarů, kteří nejsou členy vlády a který mohl do smlouvy o stavbě elektrárny nahlédnout, je europoslanec Benedek Jávor z opoziční strany LMP. Přístup si musel vymoci za pomoci soudu, zatím vyhrál v první instanci. Větší část dohody už není v utajovaném režimu, ale stále není možné vědět třeba to, jaká je detailní technická nabídka ruské strany, jaký je harmonogram stavby ani jaký je přesný harmonogram splátek.

"Zatím jsem měl možnost vidět smlouvu jen krátce při dvou příležitostech, jsou to tisíce stran dokumentů. Nabyl jsem dojmu, že obsahuje silné garance pro ruskou stranu a slabé pro maďarskou," řekl Jávor HN.

Originály jsou napsané pouze rusky a anglicky, což svědčí o tom, že Budapešť se spolehla na to, co sepíše ruská strana. Je to logické, protože podobné smlouvy jsou velmi komplikované a stejně jako je málo zemí, které jsou schopny stavět jaderné elektrárny, je i málo zemí, jež mají dostatečné právní a odborné kapacity takové smlouvy vytvořit − nebo si je pohlídat.

Finanční model je podle Jávora takový, že peníze do Maďarska vůbec nedoputují. Maďarská strana má podle smlouvy potvrdit, že Rosatom či jeho dodavatelé udělali, co bylo ve smlouvě, a ruský stát pošle Rosatomu peníze.

Maďarsko ovšem zatím nebylo schopno vydat všechna povolení, takže je docela možné, že bude muset platit nějaké sankce.

Vlastně už jen drobnost pak je, že úvěr na stavbu elektrárny je u ruské Vněšekonombank, na kterou se od roku 2014 po obsazení Krymu ruskými vojsky vztahují mezinárodní sankce.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Co všechno může navýšit konečnou cenu za nové bloky Paks II.
  • Kolik by Maďarsko stálo případné odstoupení od smlouvy.
  • Proč pro Budapešť znamená komplikaci i podmínka, že 40 procent prací budou dělat maďarské firmy.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se