Plzeň a její revoluce (v proměnách doby)

Bývaly doby, kdy Plzeň měla tři jednokolejné tramvajové linky, které se rozjížděly do všech stran. Na svoji dobu přelomový systém dopravy měl na konci 19. století vyřešit problematiku spojení nových částí rychle se rozvíjejícího průmyslového města.

Plzeň byla díky Františku Křižíkovi pátým městem na území Čech a Moravy, kde byl zahájen tramvajový provoz, a to v červnu 1899. Jedna linka spojovala Bory s Lochotínem, druhá Skvrňany s Nepomuckou třídou a poslední náměstí s doudleveckou plynárnou. Jediným přestupním uzlem na přelomu 19. a 20. století byla jižní část dnešního náměstí Republiky. V průběhu 20. let se pak všechny tratě staly dvojkolejnými, jedinou výjimkou byla linka vedoucí z Doudlevec na Lochotín, která byla krátce po druhé světové válce nahrazena trolejbusy. Část tratě však zůstala, aby dalších 45 let spojovala dílny dopravních podniků v Cukrovarské ulici s ostatními tramvajovými linkami. V plánu bylo propojit s městem tramvajovými linkami sídliště na Vinicích a Doubravce. Nikdy nerealizovaný záměr je dodnes patrný na silných ostrůvcích uprostřed ulic.

V současné době byla zahájena stavba nové trati na Borská pole. Projekt tak reaguje na expanzi této lokality za posledních dvacet let a na nedostačující dopravní obslužnost. Na nové trase vzniknou tři zastávky, jedna u úřadu práce, další poblíž univerzity a pak na konečné. Pokud vše půjde podle plánu, tak se první tramvaje prodloužené linky číslo 4 směrem k budovám Západočeské univerzity rozjedou do konce roku 2020.

V průběhu roku 1929 byly zprovozněny i čtyři městské autobusové linky. Vozy značky Škoda měly obsluhovat ty části města, které byly vzdálené od tramvajových zastávek. Na konci 40. a začátkem 50. let začínaly autobusy kvůli rozrůstání Plzně pravidelně zajíždět i do Chrástu, Koterova, Starého Plzence a Dýšiny. V průběhu 60. let se hlavním posláním tohoto druhu dopravy v Plzni stala doprava cestujících na nově budovaných sídlištích na Severním Předměstí.

Až do otevření Centrálního autobusového nádraží Plzeň na přelomu 70. a 80. let končily trasy příměstských linkových autobusů v různých částech města, například u hlavního vlakového nádraží, poblíž VII. brány Škodovky či na Jižním Předměstí. Stavbu přestupního terminálu si vyžádal především provoz, bylo nutné vybudovat místo pro odstavení většího množství autobusů. V současné době se trend otáčí. Nyní je snaha odklonit dopravu z centra města a zajistit návaznost pro cestující autobusových linek na MHD. Jsou tak budovány nové terminály v okrajových částech města, centrálním bodem pak bude nový dopravní uzel, který bude přímo propojený s hlavním nádražím.

Začátkem září byl zprovozněn nový autobusový terminál na začátku Nepomucké ulice. Využívají ho především ti, kteří se do krajského města dopravují z obcí jižně od západočeské metropole. Zatímco dříve museli vystoupit na zastávce U Školky a na 300 metrů vzdálenou tramvajovou zastávku na náměstí Milady Horákové dojít, nyní se jim vzdálenost podstatně zmenšila. Práce probíhaly od dubna a byly vybudovány tři zastávky, které nyní využívá 12 spojů příměstské dopravy, a vznikla také dvě místa pro odstavení autobusů. Do budoucna zde bude trasu končit jen zlomek linkových spojů, většina z nich nyní pokračuje na Centrální autobusové nádraží. Podle plánů budou od 9. prosince končit v Šumavské ulici.