Než si pořídíte zvířátko

Před pořízením zvířete poctivě zvažte všechna pro a proti - pes či kočka nejsou hračka pro děti ani dekorace na vaši novou sedačku. Je to prostě živý kamarád a člen rodiny - dost možná i na dalších 15-20 let! Musíte mít jasno, jak se o něj konkrétně postaráte, jak budete řešit dovolené či služební cesty, kdo bude pejska venčit, když zrovna budou venku padat trakaře nebo onemocníte...

Řekněme tedy, že to vše už máte opravdu zodpovědně vyřešeno a naplánováno. Pojďme tedy společně probrat, co a jak si máte na příchod čtyřnohého parťáka připravit.

Kde zvíře koupit

Už tahle otázka vám možná zabere víc času, než jste si mysleli. Určitě jste už zaslechli nebo si někde přečetli o množírnách (nebojte, nečeká vás teď sáhodlouhé kázání). Chcete-li konkrétní čistokrevné plemeno, měli byste vybírat ze solidní prověřené chovné stanice. V době internetu opravdu není problém proklepnout si vyhlédnutého chovatele, přeptat se na něj zkušenějších majitelů (ke každému plemeni existují i skupiny na sociálních sítích), obrátit se na poradce chovu... Možností je skutečně dostatek.

Říkáte si "nepotřebuju papíry, nechci chodit na výstavy"? Průkaz původu (PP) neznamená povinnost chodit na výstavy. Je to především doklad o "čistotě plemene" - bez něj si kupujete vždy křížence, ať už vám "chovatel" tvrdí cokoliv! Bez rodokmenu nikdy stoprocentně nevíte, kdo byli předkové zvířete, zda náhodou nebyli třeba příbuzní, a nehrozí tedy závažné genetické choroby... Takže chcete-li konkrétní plemeno, vždy jen s PP.

Nezáleží-li vám na plemeni, zajděte si pro kámoše do útulku. Mnohdy nabízejí k umístění i malá štěňata a koťata, nejsou tam jen veteráni na dožití.

V žádném případě byste ale neměli kupovat štěně/kotě (ať už s PP, či bez) na pochybný inzerát za podezřele levnou cenu, nebo kde vám dokonce nabízí, že vám ho doveze na parkoviště k pumpě. Vždy chtějte vidět štěně/kotě i s jeho sourozenci a matkou. Solidní chovatel vám rád umožní i několik návštěv u smečky už v raném věku mláďat (cca od měsíce věku) - mnohdy je dokonce přímo uvítá, protože poskytují první důležitou socializaci pro jeho odchov.

Co doma nachystat

V zásadě se to dá shrnout do pár slov: pelíšek, misky, hračky a krmení; pro kočky ještě záchůdek a stelivo. Ale úplně jednoduché to zas není.

U štěňat malých plemen mnohdy majitelé praktikují, že chodí doma "na plenu", noviny apod., a to i ve věku několika měsíců, často dokonce i jako dospělí! Tento přístup ale rozhodně nelze s čistým svědomím doporučit! Ano, pro případ domácí "nehody", nebo když třeba bydlíte ve vyšším patře a máte pomalejší výtah (takže byste nestihli pokaždé okamžitě seběhnout dolů), tak se hodí pro prvních pár dnů mít doma zásobu speciálních štěněcích "plenek". Ty pak rozložíte na určité místo (nejlépe u dveří - kudy se jde ven), a štěně se obvykle celkem rychle naučí na ně chodit. Ale nikdy byste je neměli používat jako náhradu běžného venčení!

Začneme výběrem pelíšku

I když počítáte s tím, že s vámi bude chlupáč spát v posteli (časem se tam probojuje i u řady zarytých odpůrců společného nocování, neboť z "nikdy" se přes "možná, někdy, občas" obvykle stane "jinak si to už neumíme představit"), měl by mít svoje konkrétní místečko. Už jen proto, abyste ho měli kam "odeslat", když přijde návštěva, nebo zkrátka když potřebujete, aby zrovna "nepřekážel". Při pořizování pelíšku pro štěně rovnou počítejte s tím, že jeho obyvatel celkem rychle povyroste, takže neberte tu nejmenší velikost. Je dobré myslet i na to, aby se potah dal sejmout a vyprat.

U větších psích plemen budete možná zvažovat i pořízení klece - na to se názory mezi pejskaři liší tak diametrálně, že o tom vedou nekonečné spory. Je-li používána správně (pes v ní netráví 20 hodin denně), může být velkou výhodou - pes ji pak vnímá jako svou boudičku a zalézá si do ní sám, když chce mít klid. Potřebujete-li na chvíli odejít a nechat štěně bez dozoru (třeba jen na chvilku odběhnout z domu), je v ní štěně ochráněno před nástrahami bytu, jako jsou elektrické kabely, jedovaté bytové rostliny, nebezpečné předměty, které by na sebe mohlo zvrhnout apod. Když jste v práci, pes stejně drtivou většinu času prospí... Věnujete-li se mu dostatečně po svém návratu a nenecháte-li ho v kleci denně zavřeného půl dne, opravdu nejsou úvahy o týrání na místě.

U koček je situace trochu jiná. Majitel-začátečník obvykle nakoupí přenádherné měkoučké pelíšky, aby pak zklamaně sledoval, jak se jeho kočka zálibně usídlí v krabici od nákupu, na skříni (odkud má perfektní rozhled), v prádelníku na svetrech atd. Raději rovnou pořiďte vhodné škrabadlo, které jí bude sloužit jak k odpočinku (boudičky aj.), tak ke hrám a zábavě - šplhání, škrabání, přeskakování... Každopádně, a to je třeba zdůraznit, škrabadlo musí mít aspoň jeden z dílů dostatečně dlouhý tak, aby se na něm mohla protáhnout a pořádně "zadrápnout" dospělá kočka! Vždy ho pevně přimontujte ke zdi nebo stropu - kočka se při broušení drápků potřebuje dobře zapřít (jinak na škrabadlo už ani nesáhne) - proto jim tak dokonale vyhovuje těžký nábytek (křesla, postele ad.). Nabídněte jí proto lepší alternativu, stabilní škrabadlo, a nemusíte si dělat starosti ohledně ničení zařízení bytu. Nutno podotknout, že dnes už existují i firmy specializované na kvalitní kočičí nábytek, který i krásně doladí interiér vašeho bytu, kde se budete vy i kočka cítit dobře.