Obrázek jako z reklamní brožury. Nejvyšší věžák ostravského komplexu finské počítačové firmy Tieto se tyčí k blankytně modré obloze, na stěnách ze skla a kovu se tříští sluneční paprsky. Celé okolní prostranství zdobí sytě zelený trávník a nedávno vysázené stromy.

Jen pár kroků odsud se ale nabízí jiný pohled. Náměstí Republiky spojuje s autobusovým nádražím zchátralý, stovky metrů dlouhý podchod, vzniklý ještě za minulého režimu. Popraskané zdi jsou posprejované a popsané tisíci vzkazů a vyznání. Ty notně vybledlé nejspíš pochází ještě z osmdesátých let. Není to jediné místo v centru třetího největšího města v Česku, kde se setkávají dva odlišné světy.

Právě podobu veřejných prostranství považují mnozí obyvatelé města za jeden z největších ostravských handicapů. A to i přesto, že Ostrava prošla od roku 1989 z českých sídel snad největší proměnou. Kdysi začouzené domy zesvětlaly novými fasádami, z těžních věží a hutních provozů se staly památky, například do oblasti Dolních Vítkovic s bývalými vysokými pecemi dnes lidé jezdí na prohlídky či koncerty. "Bydlím na Mariánských horách a do středu města bych v klidu došla. Jenže na rozdíl třeba od Olomouce, kde by to byla příjemná procházka, se mi tady nic takového nenabízí. Minimum zeleně, místo stromů sloupy na trolej, čtyřproudová silnice. Podél ní se nikomu chodit nechce," říká středoškolská učitelka Irena Eibenová. "Je tu stále řada zákoutí, kam má i chlap strach vkročit. A nejen večer," míní i dělník z ostravské čtvrti Vítkovice, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Politici to ale nejspíš tak vážně neberou. Nějakých sto metrů od vchodu do ponurého podchodu telefonuje na billboardu Andrej Babiš primátorovi Ostravy Tomáši Macurovi. "Ostravu řešíme," ujišťuje kolemjdoucí neurčitě. V blízkém okolí mu s hesly pro komunální volby konkurují mnozí další, například ODS či ČSSD. O už naplánované přestavbě náměstí Republiky a podchodu pod ním na kruhový objezd ani vylepšení dalších ostravských nevzhledných míst, tu není ani slovo.

To, že řada veřejných prostor v Ostravě působí stále neupraveně, přitom primátor Macura, který je opět jedničkou na kandidátce ANO, přiznává. "Je to mizérie, skoro bych řekl, že to je věc, která mě trápí nejvíc. Bohužel to nikdy historicky nebyla priorita Ostravy a těžko se to láme. My to ale za jednu z hlavních věcí považujeme," uvedl Macura a zmínil vyhlášení pěti výběrových architektonických soutěží na menší náměstí i další prostory ve městě.

5,8 %

činila letos v srpnu míra nezaměstnanosti v Ostravě. V celém kraji to bylo ještě o procento méně. Stále je ale v rámci všech okresů Česka na Ostravsku třetí nejvyšší nezaměstnanost.

86x

v loňském roce bylo v Radvanicích zaznamenáno překročení přípustné koncentrace prachu v ovzduší. Zdejší měřicí stanice se tak stala českým rekordmanem.

V programu ANO pro Ostravu však zmínek o úpravách veřejných prostranství není mnoho. Hnutí slibuje ukončit chátrání architektonicky významných budov a využít volné plochy v centru. Chce také strategii, jak rozvinout historické centrum Ostravy a propojit ho s Černou loukou, Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic.

Další strany, například ČSSD a její lídr Jiří Srba, většinou ve svých volebních programech obecně slibují kultivaci a opravy prostranství a zákoutí. Málokdo ale říká kterých a kde na ně vezme peníze. Například KDU-ČSL se se svojí jedničkou, současným náměstkem primátora Zbyňkem Pražákem, slibuje zaměřit na regenerace sídlišť, dětských hřišť a zeleně.

Hnutí Lepší a čistší Ostrava, za které kandiduje na primátorku ředitelka základní školy ve čtvrti Hrabůvka Libuše Přikrylová, sebevědomě říká, že nebezpečná zákoutí úplně zruší. Receptem má být kvalitní veřejné osvětlení a rekonstrukce všech dosud nevzhledných veřejných prostranství.

Ostravští abiturienti v Praze

Trojice IT techniků, která si z nablýskaného areálu s nápisem Tieto na střeše vyběhla na kuřáckou pauzu, připomíná další ostravský nedostatek. "Práce je tu dost, ale ne opravdu odborné a dobře placené. Montoven je po městě a kolem něho řada, ale pro vysokoškolské odborníky či manažery už příležitostí není mnoho," říká jednadvacetiletý Vojtěch Štverák. Řada vysoce kvalifikovaných lidí proto z Ostravy odchází do Prahy nebo Brna. "Tady jsou dva tři roky, aby měli praxi, a pak mizí," dodá Šestákův stejně starý kolega Jan Jakuba.

Potíž s uplatněním mohou mít v Ostravě kvalifikovaní lidé i podle vysokoškolského učitele Vojtěcha Klézla z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské − Technické univerzity Ostrava. "Rozvoj je vidět. Ale ti opravdu šikovní tady hledají odpovídající práci obtížně. Jdou do Prahy a Brna, tady zůstává spíš takové béčko. Chybí tu podpora center vývoje a výzkumu. Potíž je i se střední úrovní pozic," míní.

Dokladem odcházení absolventů ostravských škol jinam je podle Eibenové, která vyučuje na Gymnáziu Hladnov, i fakt, že některé gymnaziální třídy pořádají abiturientské srazy v Praze. "Žije jich tam často většina a v Ostravě už se nemají šanci sejít," říká.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.