Kamarád letos poprvé navštívil Makedonii a její hlavní město Skopje. Byl unesen krásou soch a kvaziantických budov v centru. A díval se na mě nevěřícně, když jsem mu vysvětlil, že sochy Alexandra Makedonského a další odkazy na antiku jsou dílem posledních patnácti let a nacionalistického vzepětí malého balkánského národa.

Z poloviny 90. let minulého století, tedy z dob, kdy se Makedonie stala čerstvě nezávislou a kdy se tam málem přelila válka ze sousedního Kosova, naopak pamatuji Skopje jako šedivé město. Hlavní a jedinou památkou byly hodiny u nádraží, které se zastavily, když oblast v roce 1963 postihlo silné zemětřesení.

Od vyhlášení nezávislosti Makedonci, kterým jazyk kodifikoval a svazovou republiku v Jugoslávii dal až po druhé světové válce maršál Josip Broz Tito, urazili dlouhou cestu. Museli při ní čelit především tlaku Řecka, které odmítalo uznat název i jazyk země, protože ta pravá Makedonie (a s ní dědictví velkého antického vojevůdce) podle Řeků leží přece u nich.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglická zkratka FYROM) se tudíž nemohla stát plnohodnotným členem mezinárodního společenství a usilovat například o členství v EU a NATO, kde Atény veškeré návrhy blokovaly.

Jeden z nejchudších států v Evropě a velká část národa se upnuly k dědictví Alexandra Velikého, o čemž svědčí právě ony sochy nebo letiště či hlavní dálnice, vše nesoucí Alexandrovo jméno.

Letos se to ale změnilo a Makedonci mohou antické snění změnit v evropskou budoucnost. Některé sochy ze Skopje zmizí a změní se i název letiště. V Makedonii se totiž loni proti nacionalistům prosadil ve volbách proevropský premiér a šéf sociálních demokratů Zoran Zaev, který i s podporou velké části místní albánské menšiny začal zemi směrovat k dohodě s Řeky. A levicový řecký premiér Alexis Tsipras pochopil, že historie by mohla stát na jeho straně, když se pokusí najít se Skopje kompromis.

Ten se jmenuje "Severní Makedonie". Tsipras a Zaev se na něm dohodli v polovině června, ale nikdo z něj není nadšen. Makedonci o něm mají hlasovat v referendu 30. září, a pokud ho podpoří − neboť referendum je jen konzultativní −, bude mít premiér Zaev možnost ho prosadit v parlamentu vůči nacionalistické opozici i prezidentu Ďorgemu Ivanovovi, který nový název odmítl.

Kreml se snaží

Z průzkumů vychází, že většina Makedonců by byla pro nový název, a tudíž i novou kapitolu v krátkých dějinách samostatnosti státu, který existuje jen od roku 1991. Klíčová bude proto účast. Aby referendum bylo platné, je potřeba, aby k urnám přišlo více než 50 procent registrovaných voličů − tedy přesně o jednoho více než 903 000 z 1 806 000. Proevropští pesimisté tvrdí, že bude chybět zhruba sto tisíc hlasů, což pomáhá vládě v mobilizaci voličů.

Do země v posledních týdnech jezdil jeden západní politik za druhým včetně německé kancléřky Angely Merkelové nebo amerického ministra obrany Jamese Mattise. Proti tomu stojí úsilí ruských propagandistů. Kreml v posledních letech usiluje o posílení svého vlivu na Balkáně a v případě makedonsko-řeckého sporu podporoval nacionalisty stojící proti sobě na obou stranách a brojící proti novému názvu. V Řecku přes spřízněnou ortodoxní církev, v Makedonii přes opoziční nacionalistickou stranu VMRO-DPMNE.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.