Od poloviny příštího roku by měly podniky svým zaměstnancům proplácet náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Lídři vládní koalice, tedy hnutí ANO a sociální demokracie, se dohodli na zrušení takzvané karenční doby, která určovala, že za první tři dny marodění člověk nedostane ani korunu.

Teď to bude jinak. Už první den dostane nemocný náhradu mzdy ve výši 60 procent z vyměřovacího základu, což je hodnota vypočtená z průměrné mzdy za poslední tři měsíce. Náhradu zaplatí zaměstnavatel, stát proto firmám sníží odvody zdravotního pojištění o 0,2 procentního bodu. Podnikům to ušetří zhruba 3,5 miliardy korun ročně.

"S premiérem Andrejem Babišem jsem se domluvila, že novela zákoníku práce půjde příští týden do dalšího čtení a předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek zajistí, aby jeho poslanci hlasovali v souladu s programovým prohlášením vlády," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Doplnila, že dohoda mezi vládními partnery zažehnala rodící se koaliční spor.

Neshody ohledně řešení způsobila debata o zavedení elektronické neschopenky. Její zavedení žádaly firmy a svoji podporu pro rušení bezplatných tří dnů nemoci tím podmiňovaly. Stejný názor měl i Babiš. Ministryně Maláčová však obě věci spojovat odmítala, e-neschopenky mohou podle ní fungovat až od roku 2020.

Už před týdnem prohlásila, že pokud ANO nepodpoří konec stonání zdarma od 1. července příštího roku, půjde o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se nejprve vytvoří nové předpisy, které by platily od roku 2021. Maláčová nyní říká, že za zpoždění nese odpovědnost její předchůdkyně Němcová tím, že se na systému nepracovalo.

Zrušení tří dnů bez peněz prosazuje ve vládě ČSSD, uvádí dokonce, že je to pro ni jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku vyplácení náhrady v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se však proti tomu začátkem září postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Třídenní dobu zavedla v roce 2008 vláda vedená Mirkem Topolánkem (ODS). Řešení má od té doby zastánce i oponenty.

Zastánci poukazují na to, že po zavedení výrazně ubylo dočasných pracovních neschopností na krátkou dobu. Argumentují tím, že lidé přestali "simulovat". Podle kritiků ale naopak došlo k tomu, že lidé chodí do práce často nemocní. Tím nejenže nijak nesnižují náklady na své léčení, ale často šíří onemocnění mezi ostatní zaměstnance.

Související