Stanislav Bernard rád kreslí, při rozhovoru si maluje různé obrazce. Když ho napadne myšlenka, kterou by chtěl v povídání později navázat, zapíše si ji. Ve své pracovně má fotografie z cyklistického závodu Tour de France od Markéty Navrátilové, při vchodu do jeho kanceláře pak visí obraz, který znají řidiči jezdící po D1, se vzkazem "Kéž jsou všechny bytosti šťastny".

"Není to naše aktivita, ale velmi s tou myšlenkou rezonujeme. Pokud by tomu tak bylo, na světě by bylo moc hezky," říká zakladatel pivovaru, který nese jeho jméno. Je šťastný? "Štěstím úplně nehýřím, ale mám velmi zajímavé období," odpovídá dvaašedesátiletý chlapík, který sám o sobě a svém pivovaru v reklamní zkratce mimo jiné tvrdí: "Pivo dobré, majitel magor."

V pivovaru v centru Humpolce, blízko zmíněné D1, je Stanislav Bernard stejně jako druhý spoluzakladatel Josef Vávra nyní čtvrtinovým majitelem, 50 procent společnosti s názvem Rodinný pivovar Bernard patří od roku 2001 belgickému pivovaru Duvel Moortgat. V rozhovoru pro Hospodářské noviny hovoří o aktuálních plánech firmy, o dění na pivovarnickém trhu, ale třeba i o tom, že si postupem let uvědomil, že společnost a své okolí je lepší zkoušet ovlivňovat spíš jemnozrnně než hrubozrnně.

Stanislav Bernard (62)

◼ Rodák z Opavy vystudoval Fakultu strojní a elektrotechnickou Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Následně působil v několika podnicích jako elektrokonstruktér a na dalších technických pozicích.

◼ V roce 1991 spolu s Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem získali v dražbě humpolecký pivovar, na jehož rozvoji se Bernard dodnes podílí. Stál rovněž u zrodu rádia Vysočina a spoluzaložil Nadační fond proti korupci.

◼ Je ženatý, má dvě děti.

HN: Jaký byl loňský rok pivovaru a jak se firmě aktuálně daří?

Rosteme od roku 2001. Loni jsme přidali v objemu prodeje 5,5 procenta, uvařili zhruba 332,5 tisíce hektolitrů. A letos prodej za první půlrok vzrostl o 17 procent. Můžeme se bavit o tom, že v tomto roce prodáme kolem 370 tisíc hektolitrů. Z pohledu trhu o velikosti 14,5 milionu hektolitrů jsme velikostně spíše malí až středně velcí. Máme asi dvouprocentní tržní podíl. Loňský obrat dosáhl 683 milionů korun. Myslím si ale, že náš význam − minimálně pro pivní trh − není jen v tom uvařeném pivu a rostoucích tržbách, ale je mnohem širší.

HN: Co tím myslíte?

Předně si stále stojíme za tím, že zachováváme tradiční výrobní postupy, neodchylujeme se ke zkratkám a způsobu fungování ve stylu − co ušetřím ve výrobě, mohu dohnat reklamou. Celý domácí pivní trh neroste, stagnuje. Je ale dobré se podívat, za jakou cenu je schopen dosáhnout aspoň té nuly. Hlavní strategií pivovarů je bohužel uplácet hospodské, podbízet se, aby čepovali jejich pivo, pak dávají spousty slev, jako například dva sudy za peníze, jeden zadarmo. Dále pivovary stáčejí pivo do plastu, což je zločin, který velmi poškozuje vnímanou hodnotu výborného českého piva. Kvalitní francouzské víno se taky neprodává v tetrapaku. A pak ještě rostou plechovky, což je taky špatně. Obojí, jak plastové lahve, tak plechovky, je špatně jak pro kvalitu piva, tak pro ekologii.

HN: Plechovky se staly velkým trendem, řada pivovarů investovala podstatné částky do plechovkových linek. Co když vám namítnu, že plechovka je pro uchování vlastností piva podle některých odborníků vhodnější než sklo a že se plechovky recyklují?

Předně − pivo v plechu je z principu vždy pasterované. Jinak to udělat nejde. Už to je první problém pro kvalitu piva. My nepasterujeme, naše pivo je čerstvé. A o ekologickém obalu navzdory recyklaci nemůže být řeč. Hliník se těží někde na druhé straně světa, při velmi špatných pracovních podmínkách, vzniká přitom množství sekundárních, často toxických odpadů a při jeho těžbě, přepravě a zpracování se spotřebuje spousta drahocenné energie. A pak se vytvoří plechovka, která se jednou naplní, vypije a vyhodí. A argument, že se plechovky recyklují? Stačí se podívat do lesa anebo vnímat náročnost celého řetězce na recyklaci. Míra recyklace hliníku je v ČR na pouhých dvaceti procentech. Lidé si to neuvědomují, ale měli by. Je to nevědomé a tím i arogantní chování vůči naší planetě.

HN: Předpokládám ale, že ani vaše firma nebyla po celou dobu svého fungování natolik uvědomělá. Nekladla si vždy i jiné než nefinanční cíle tak vysoko jako třeba dnes. Kdy jste chtěli přestat "jen" vydělávat, jde-li to tak říct?

Mělo to svůj vývoj. Odpovím ale jinak. Už před mnoha lety jsme našim zaměstnancům umožnili, aby si sami vybrali své/naše firemní hodnoty. My ve vedení jsme ten proces pouze koordinovali. Celé to trvalo přes jeden a půl roku. Ty hodnoty jsou otevřenost, důvěra, spolupráce, odpovědnost a pozitivita. Změnilo to hluboce atmosféru ve firmě. Dnes tu pracuje 200 lidí, dvakrát tolik co v době, kdy jsme se o hodnotách bavili. Poslední roky jsme rostli, přibírali lidi. Pomáhá nám to při výběru nových zaměstnanců, kdy těch pět jednoduchých slov znamená hlavní kritérium celého jejich přijímání. Několikrát do roka se s novými zaměstnanci setkáváme, máme přímou zpětnou vazbu, jak to vidí, jaké mají dosavadní zkušenosti, co se jim líbí nebo nelíbí.

Firemní hodnoty hluboce ovlivňují nejenom vztahy ve firmě, ale nepřímo i v jejím okolí. Zpočátku jsme několik let procházeli obdobím, kdy nás lidé v Humpolci pomlouvali, záviděli nám. To se ale v průběhu času změnilo. A i když se najde i dnes někdo, kdo nám nefandí, cítím, že velká většina lidí je ráda, že máme v Humpolci opravdu dobré pivo. Na tom všem to pak vyrostlo a dnes nám takové podnikání umožňuje myslet i na jiné věci než jen na peníze. Naší prioritou je osobitá chuť a kvalita piva, přátelské vztahy ve firmě i mimo ni a budování kultovní značky. Samozřejmostí je ohleduplnost k životnímu prostředí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaké nové investice humpolecký pivovar chystá.
  • Co motivuje belgickou firmu Duvel být investorem ve spíše malém českém pivovaru?
  • Jak Stanislav Bernard prostřednictvím firmy ovlivňuje společnost.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.