Rychlé prosazování e-mobility vede ke zvyšování emisí skleníkových plynů, což popírá primární důvod, proč by se měla doprava elektrifikovat. Je nerozumné připlácet si z veřejných zdrojů nemalé finanční prostředky za zhoršování životního prostředí.

I když takové prohlášení zní možná příliš radikálně, je podloženo konkrétními argumenty.

Proti skokovému nástupu e-mobility hovoří především současný způsob výroby elektrické energie. Ale nejen.

Evropská komise definuje "bezemisní vozidla" pouze podle emisí z výfuku a ten u elektromobilu samozřejmě chybí. Chybějící výfuk je ale v případě elektromobilu nahrazen komínem elektrárny. O smysluplné e-mobilitě tak můžeme mluvit například v severských zemích, kde je elektřina vyráběna primárně z obnovitelných zdrojů. Nikoli však v zemích, jako je Česko, kde je energetický mix z poloviny založen na spalování hnědého uhlí.

Velmi dobrým vodítkem pro porovnání emisí skleníkových plynů z motorových paliv za celý jejich životní cyklus je "Well-To-Wheel …", analýza zpracovaná Joint Research Centrem, vědeckou institucí Evropské komise. Studie obsahuje řadu podstatných, ale přehlížených závěrů, například ten, že vozy na zemní plyn emitují více skleníkových plynů než motory naftové.

Pro naši diskusi je však důležitější detailní zpracování emisních dopadů e-mobility, potvrzující, že evropský energetický mix je při výrobě elektřiny pro dopravu tak tak na hraně smysluplnosti, "podprůměrné" země svou e-mobilitou celkové emise skleníkových plynů zvyšují.

Související

K totožnému závěru došla nedávno publikovaná studie britské poradenské společnosti Ricardo (vypracování posudků u ní často zadává i Evropská komise) "Europe's Clean Mobility Outlook", podle které přináší využití moderních biopaliv v dopravě vyšší emisní úspory než zbrklá e-mobilita založená na současném energetickém mixu.

Vysoká úroveň emisí skleníkových plynů generovaných e-mobilitou je sama o sobě dostatečným důvodem, proč ve snahách o rychlou elektrifikaci dopravy výrazně zvolnit, existuje ale řada dalších nevyjasněných otázek, které obavy z uspěchanosti dále posilují.

Energetická náročnost výroby elektromobilů, environmentální rizika těžby surovin pro výrobu baterií a nedořešené uzavření jejich životního cyklu, dostatečná kapacita rozvodné sítě. E-mobilita jako technologie budoucnosti ještě zdaleka nedospěla.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru