Tři muži, tři rozdílné názory. Přesto se na mnohých věcech dokázali shodnout všichni. Především na společném postupu státu, obcí a zemědělců proti erozi půdy a ubývání vody v české krajině. Nebo na tom, že nesmyslná byrokracie úřadů často blokuje práci a dobré nápady samotných zemědělců. Pozvání vydavatelství Economia k debatě o aktuálních tématech, která právě teď hýbou zemědělstvím, přijal Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky, Josef Stehlík, jenž je nejen předsedou Asociace soukromého zemědělství, ale také sám farmaří, a Karel Rejchrt, člen předsednictva Svazu měst a obcí a starosta obce Božanov. Ten se na malé soukromé zemědělce i na velké farmy dívá především z pohledu prospěchu pro místo, kde žijí a hospodaří. Hned první otázka − zda zastropovat dotace pro velkozemědělce a zvýhodnit menší farmy, jak o tom nyní uvažuje EU − ovšem diskutující rozdělila. Není divu: pro české zemědělce by to znamenalo významný úbytek v přísunu dotací, protože patříme mezi země, kde se hospodaří na mnohem větších zemědělských celcích, než je běžné jinde v zemích Evropské unie.

Dotace si zaslouží hlavně malé farmy

Zatímco šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha je proti zastropování evropských dotací podle velikosti farmy, tedy rozhodně ne v takové míře, jako to nyní navrhuje Evropská komise, Josef Stehlík s ním nesouhlasí. "Z principu jde přece o dotace pro rodinné farmy, a ne pro ty, kteří hospodaří na desetitisících hektarech. Velké holdingové farmy by rozhodně měly být omezeny v příjmu evropských peněz," míní Josef Stehlík, který sám hospodaří zhruba na třech stovkách hektarů v okolí Zdic. Jeho rod tu obdělává půdu a stará se o dobytek nepřetržitě už pět set let.

"Bohužel Česká republika spolu se Slovenskem patří mezi země, kde se kvůli socialistické minulosti, spojování do JZD a slučování půdy do velkých celků hospodaří na větších farmách, než je běžné jinde, takže bychom o mnoho peněz přišli. I tak si ale myslím, že by zemědělské giganty, které mají mnohem lepší šanci získat peníze jinak a jinde, měly být v přístupu k přímým platbám ze Společné zemědělské politiky EU omezeni. A to ještě nezmiňuji takzvané propojené podniky, jako je Mattoni, která má příjem také z obhospodařování půdy, ale 90 procent zisku pochází odjinud," dodal Stehlík.

Martin Pýcha oproti tomu říká, že společná evropská politika v zemědělství je právě proto společná, aby podporovala venkov a krajinu jako celek, a nejen malé rodinné farmy. "Německo má zhruba stejnou zemědělskou strukturu jako my a rozhodně nejdou cestou malých farem. Spíš naopak − snaží se spojovat do větších celků. Tak proč by to dělali, kdyby to jako model nefungovalo? Dovolím si tvrdit, že úvaha, aby se podporovaly jen malé farmy, je strašně pomýlená," říká šéf Zemědělského svazu ČR. Vzhledem k tomu, že se 90 procent živočišné výroby soustřeďuje právě ve velkých celcích, tak v okamžiku, kdy se dotace zastropují, podle něj zemědělce připravíme o kompenzaci ztrát a oni nerentabilní věci přestanou dělat.

"Například u mléka byli zemědělci u nás v posledních osmi letech pouze dvakrát v situaci, kdy jim dotace pokryly výrobní náklady. Pokud jim je seberete, přestanou chovat krávy a 'dělat' mléko. Vrhnou se na plodiny, které jsou rentabilní, jako je řepka. Ta je stále lukrativní plodinou, ale to chceme? Obří monokultury?" vysvětlil Pýcha. A dodal, že zemědělci v USA i v Evropě se spojují do větších celků, protože je pak méně nákladné půdu i dobytek obhospodařovat. Jako příklad zvolil Dánsko, jehož zemědělci se ještě před revolucí učili spojovat do větších celků a farmařit právě v našich jednotných zemědělských družstvech. Dnes díky tomu konkurenceschopně fungují v takzvaných odbytových družstvech a vyvážejí své výrobky i do USA, JAR či do Číny. "A jsou velmi úspěšnými exportéry, byť jsou mnohem menší než my," říká Pýcha.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru