Vždycky, když přijde čas zajímat se o fotbalovou reprezentaci, dostaví se naděje. Že se vyhraje nebo že se s nároďákem stane něco, co bude dávat smysl. Už několik let je obvykle pohřbena prvním gólem soupeře i první větou kohokoli, kdo je za A-tým České republiky zodpovědný. Po dvou nedávných propadácích na hřišti (1:2 doma s Ukrajinou a 1:5 v Rusku) zhasla naděje i při včerejším představování nového trenéra Jaroslava Šilhavého.

Bezradnost, fráze, nepochopení. Charakteristiku rozpačité půlhodinové tiskové konference můžeme vztáhnout i na celkový stav českého fotbalu. Stav zoufalý.

Kdo by myslel, že ho někdo odpovědný bude reflektovat, ať zapomene. Jako by k výměně trenéra vůbec nedošlo ve chvíli, kdy se reprezentace zase o kus propadla ve světové hierarchii a zabředla do největší krize v historii. Místo reflexe jsou v nabídce bagatelizace (Šilhavý), odsouvání problémů (předseda fotbalové asociace Martin Malík) a vykrucování (místopředseda a nejmocnější muž Roman Berbr).

Líp nebude, dokud tihle lidé nepojmenují současný stav pravdivě, čestně a s plným vědomím toho, co říkají. Změna je možná až s reálným vyhodnocením stavu a nalezením správné cesty. Anebo, ano, vize, což je slovo, při jehož vyřčení Malík včera polekal sám sebe. Současná převládající ignorance povede k dalším mizerným výsledkům.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Co je v českém fotbale špatně a jak z toho ven.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se