"Západ je v pr*eli. Po*rali jsme to… Se Západem je konec," říká americký ministr financí Hank Paulson v britském dokumentárním dramatu The Last Days of Lehman Brothers. Není to historicky doložený výrok. Ale přesto vyjadřuje náladu, která v nejvyšších patrech politické i ekonomické moci vládla téměř na den před deseti lety − v době, kdy se hroutila americká investiční banka Lehman Brothers.

A nejen ona. V ohrožení byl celý finanční systém USA, přičemž bylo zřejmé, že nákaza se brzy rozšíří do světa. A bylo jen otázkou času, kdy se krize z finančního sektoru rozšíří dál a vyvolá krachy firem a miliony lidí připraví o práci. Mnohým se tehdy zdálo, že nepřichází běžná recese, ale hluboká krize, která může položit ekonomiku demokratických zemí světa. Tedy zničit to, čemu politicky a hodnotově říkáme Západ.

Tento katastrofický scénář naštěstí nenastal. Západní svět spadl do hluboké recese, největší od velké hospodářské krize z přelomu 20. a 30. let minulého století, nezaměstnanost vystřelila nahoru. Až na pár výjimek se ale státy z této recese celkem rychle dostaly, a to i díky okamžitým krokům vlád a centrálních bank.

Přesto je ale dnes Západ a jeho hodnoty liberální demokracie, tolerance a kapitalismu v ohrožení. Útočí na ně populisté různého zabarvení, největší úspěch ale u voličů mají ti krajně pravicoví či nacionalističtí. Ostrou kritiku stávajícího uspořádání a snahu ho od základů "přeorat" najdeme v různé míře u politiků, jako je Donald Trump, Marine Le Penová, Viktor Orbán nebo třeba Tomio Okamura. Částečně sem patří i Andrej Babiš, kterého rakouský profesor politologie Reinhard Heinisch označuje za "centristického populistu".

Světová finanční a hospodářská krize se pro tyto politiky stala odrazovým můstkem, díky kterému se někteří z nich dostali k moci, jiní k ní nemají daleko. V důsledku krize i úsporných opatření, která následovala brzy po zavedení zmíněného ekonomického stimulu, vystoupil do popředí trend patrný už od 80. let − výrazně rostoucí nerovnost.

"Podpora populistických nebo autoritářských stran souvisí s klesající ekonomickou jistotou velké části populace. O tuto jistotu lidé přicházejí kvůli narušení státu blahobytu, jak byl na Západě budován po druhé světové válce," říká Ondřej Císař z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Konkrétní čísla to jasně dokazují − příjmy poloviny Američanů se oproti 70. létům minulého století až donedávna v reálném vyjádření nezvýšily vůbec. Ale příjem jednoho procenta nejbohatších Američanů stoupl o 216 procent. Zatímco v roce 1970 prakticky každý 30letý obyvatel USA vydělával víc než jeho rodiče ve stejném věku, dnes to platí jen o polovině třicátníků. Americký sen o tom, že se děti budou mít lépe než jejich rodiče, je pro miliony lidí skutečně jen snem.

Sny se nehroutí jen Američanům − mladí Italové do 35 let mají o více než čtvrtinu nižší příjmy, než na jaké dosáhli stejně staří lidé před 25 lety. Naopak současní italští důchodci jsou o čtvrtinu bohatší než jejich předchůdci před čtvrtstoletím. V Česku je sice nerovnost výrazně nižší než na Západě, ale i tady si 35 až 40 procent domácností nemůže dovolit cestovat do zahraničí a nemají na nenadálé výdaje do 10 tisíc korun.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části se dozvíte, jaké jsou vyhlídky Evropské unie, že přežije pravděpodobně nevyhnutelné uzavírání hranic. Jak by měli politici bojovat s rostoucí nerovností, kvůli které se propadají příjmy milionů lidí.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru