"Západ je v pr*eli. Po*rali jsme to… Se Západem je konec," říká americký ministr financí Hank Paulson v britském dokumentárním dramatu The Last Days of Lehman Brothers. Není to historicky doložený výrok. Ale přesto vyjadřuje náladu, která v nejvyšších patrech politické i ekonomické moci vládla téměř na den před deseti lety − v době, kdy se hroutila americká investiční banka Lehman Brothers.

A nejen ona. V ohrožení byl celý finanční systém USA, přičemž bylo zřejmé, že nákaza se brzy rozšíří do světa. A bylo jen otázkou času, kdy se krize z finančního sektoru rozšíří dál a vyvolá krachy firem a miliony lidí připraví o práci. Mnohým se tehdy zdálo, že nepřichází běžná recese, ale hluboká krize, která může položit ekonomiku demokratických zemí světa. Tedy zničit to, čemu politicky a hodnotově říkáme Západ.

Tento katastrofický scénář naštěstí nenastal. Západní svět spadl do hluboké recese, největší od velké hospodářské krize z přelomu 20. a 30. let minulého století, nezaměstnanost vystřelila nahoru. Až na pár výjimek se ale státy z této recese celkem rychle dostaly, a to i díky okamžitým krokům vlád a centrálních bank.

Přesto je ale dnes Západ a jeho hodnoty liberální demokracie, tolerance a kapitalismu v ohrožení. Útočí na ně populisté různého zabarvení, největší úspěch ale u voličů mají ti krajně pravicoví či nacionalističtí. Ostrou kritiku stávajícího uspořádání a snahu ho od základů "přeorat" najdeme v různé míře u politiků, jako je Donald Trump, Marine Le Penová, Viktor Orbán nebo třeba Tomio Okamura. Částečně sem patří i Andrej Babiš, kterého rakouský profesor politologie Reinhard Heinisch označuje za "centristického populistu".

Světová finanční a hospodářská krize se pro tyto politiky stala odrazovým můstkem, díky kterému se někteří z nich dostali k moci, jiní k ní nemají daleko. V důsledku krize i úsporných opatření, která následovala brzy po zavedení zmíněného ekonomického stimulu, vystoupil do popředí trend patrný už od 80. let − výrazně rostoucí nerovnost.

"Podpora populistických nebo autoritářských stran souvisí s klesající ekonomickou jistotou velké části populace. O tuto jistotu lidé přicházejí kvůli narušení státu blahobytu, jak byl na Západě budován po druhé světové válce," říká Ondřej Císař z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Konkrétní čísla to jasně dokazují − příjmy poloviny Američanů se oproti 70. létům minulého století až donedávna v reálném vyjádření nezvýšily vůbec. Ale příjem jednoho procenta nejbohatších Američanů stoupl o 216 procent. Zatímco v roce 1970 prakticky každý 30letý obyvatel USA vydělával víc než jeho rodiče ve stejném věku, dnes to platí jen o polovině třicátníků. Americký sen o tom, že se děti budou mít lépe než jejich rodiče, je pro miliony lidí skutečně jen snem.

Sny se nehroutí jen Američanům − mladí Italové do 35 let mají o více než čtvrtinu nižší příjmy, než na jaké dosáhli stejně staří lidé před 25 lety. Naopak současní italští důchodci jsou o čtvrtinu bohatší než jejich předchůdci před čtvrtstoletím. V Česku je sice nerovnost výrazně nižší než na Západě, ale i tady si 35 až 40 procent domácností nemůže dovolit cestovat do zahraničí a nemají na nenadálé výdaje do 10 tisíc korun.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru