"Západ je v pr*eli. Po*rali jsme to… Se Západem je konec," říká americký ministr financí Hank Paulson v britském dokumentárním dramatu The Last Days of Lehman Brothers. Není to historicky doložený výrok. Ale přesto vyjadřuje náladu, která v nejvyšších patrech politické i ekonomické moci vládla téměř na den před deseti lety − v době, kdy se hroutila americká investiční banka Lehman Brothers.

A nejen ona. V ohrožení byl celý finanční systém USA, přičemž bylo zřejmé, že nákaza se brzy rozšíří do světa. A bylo jen otázkou času, kdy se krize z finančního sektoru rozšíří dál a vyvolá krachy firem a miliony lidí připraví o práci. Mnohým se tehdy zdálo, že nepřichází běžná recese, ale hluboká krize, která může položit ekonomiku demokratických zemí světa. Tedy zničit to, čemu politicky a hodnotově říkáme Západ.

Tento katastrofický scénář naštěstí nenastal. Západní svět spadl do hluboké recese, největší od velké hospodářské krize z přelomu 20. a 30. let minulého století, nezaměstnanost vystřelila nahoru. Až na pár výjimek se ale státy z této recese celkem rychle dostaly, a to i díky okamžitým krokům vlád a centrálních bank.

Přesto je ale dnes Západ a jeho hodnoty liberální demokracie, tolerance a kapitalismu v ohrožení. Útočí na ně populisté různého zabarvení, největší úspěch ale u voličů mají ti krajně pravicoví či nacionalističtí. Ostrou kritiku stávajícího uspořádání a snahu ho od základů "přeorat" najdeme v různé míře u politiků, jako je Donald Trump, Marine Le Penová, Viktor Orbán nebo třeba Tomio Okamura. Částečně sem patří i Andrej Babiš, kterého rakouský profesor politologie Reinhard Heinisch označuje za "centristického populistu".

Světová finanční a hospodářská krize se pro tyto politiky stala odrazovým můstkem, díky kterému se někteří z nich dostali k moci, jiní k ní nemají daleko. V důsledku krize i úsporných opatření, která následovala brzy po zavedení zmíněného ekonomického stimulu, vystoupil do popředí trend patrný už od 80. let − výrazně rostoucí nerovnost.

"Podpora populistických nebo autoritářských stran souvisí s klesající ekonomickou jistotou velké části populace. O tuto jistotu lidé přicházejí kvůli narušení státu blahobytu, jak byl na Západě budován po druhé světové válce," říká Ondřej Císař z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Konkrétní čísla to jasně dokazují − příjmy poloviny Američanů se oproti 70. létům minulého století až donedávna v reálném vyjádření nezvýšily vůbec. Ale příjem jednoho procenta nejbohatších Američanů stoupl o 216 procent. Zatímco v roce 1970 prakticky každý 30letý obyvatel USA vydělával víc než jeho rodiče ve stejném věku, dnes to platí jen o polovině třicátníků. Americký sen o tom, že se děti budou mít lépe než jejich rodiče, je pro miliony lidí skutečně jen snem.

Sny se nehroutí jen Američanům − mladí Italové do 35 let mají o více než čtvrtinu nižší příjmy, než na jaké dosáhli stejně staří lidé před 25 lety. Naopak současní italští důchodci jsou o čtvrtinu bohatší než jejich předchůdci před čtvrtstoletím. V Česku je sice nerovnost výrazně nižší než na Západě, ale i tady si 35 až 40 procent domácností nemůže dovolit cestovat do zahraničí a nemají na nenadálé výdaje do 10 tisíc korun.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru