V první známé národohospodářské lekci, která se nám zachovala do dnešních dní, měl biblický Josef vyložit faraonův sen o sedmi hubených a sedmi tučných kravách. Pointu známe − Josef doporučil vládci Egypta, aby během sedmi let ekonomického růstu uvalil dvacetiprocentní daň na veškerou zemědělskou produkci, a tak připravil zemi na následnou sedmiletou recesi. Také současní tvůrci hospodářských politik usilují o vyhlazování ekonomických i finančních cyklů. Ostatně, když faraon později ustanovil Josefa "správcem egyptské země", jmenoval jej právě ekonomem, neboť řecké oikonómos znamená "správce domu".

Velkou egyptskou recesi tedy starověký ekonom dokázal tlumit úspěšně. Dokonce natolik úspěšně, že Egypt (podobně jako nedávno Polsko) tehdy coby jediná země regionu hlubokou krizí vůbec neprošel. Dnes se Josefa a faraona snaží − neúspěšně − napodobit i současné vlády. Deset let po propuknutí velké recese jsme se velmi zdokonalili v maskování sebemenších příznaků krize, nenaučili jsme se však její dopady zmírňovat, natož samotnou krizi léčit.

Velká recese byla především krizí z přeregulovanosti ekonomiky. Pokud by basilejská dohoda ve snaze o stále lepší regulaci nezačala v 80. letech klasifikovat cenné papíry podle politických měřítek, pokud by nevyčlenila mezi obzvláště bezpečné cenné papíry vládní dluhopisy, pokud by mezi ty nejbezpečnější nezařadila dluhopisy států OECD včetně Řecka, nenasypaly by evropské banky před deseti lety tolik peněz do cenných papírů, které byly takřka bezcenné.

Pokud by Clintonova vláda nepodporovala bezhlavé zadlužování těch, kdo břemeno hypotéky nemohli unést, nedošlo by k hypoteční krizi tak závažného rozsahu. Pokud by tvrdá regulace neokleštila tradiční zisky bankovních domů, nepouštěly by se do hazardování s úvěrovými deriváty. Byla to právě regulace, co velkou recesi vyprovokovalo, byly to právě vládní zásahy, co krizi prohloubilo a prodloužilo.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru