Před deseti lety se zdánlivě srozumitelná finanční krize prostřednictvím krize důvěry a očekávání přetvořila ve vážnou krizi ekonomickou. A ve hře nebylo jen to, kdo ztráty způsobené chamtivostí a nekompetencí investorů a agresivitou finančníků zaplatí, ale problémy mnohem větší. Obnovit důvěru stovek milionů lidí v dnešní svět je něco jiného než "zamáznout" miliardovou ztrátu banky či poskytnout jí kapitál. A zajistit finanční fungování států, zvyklých na denní miliardový penězovod nových úvěrů, v situaci nefungujících trhů a vystresovaných investorů představovalo další z problémů ohrožujících stabilitu zemí. To vše zcela konkrétně zasáhlo do života milionů lidí, kteří o strukturovaných produktech a pákových efektech neměli ani ponětí.

Ekonomická čísla napříč krizí zasaženými zeměmi ukazují, že toto vše patří do minulosti. Nepatří tam ale poznání, že v dnešním sofistikovaném a propojeném světě je podobná nákaza od "jedné krize k druhé, větší" více než pravděpodobná. Proto je pochopení toho, co se v roce 2008 stalo, tak důležité, a ještě podstatnější je zamyšlení se nad tím, jaké "nástroje" dnes máme k dispozici proto, abychom podobným krizím předcházeli či snížili jejich dopady.

Začněme od příčin. Chamtivost a agresivita (nejen) finančníků je něco, co ze světa jen tak nezmizí, a finanční sektor bude vždy místem, kde havárie vznikat mohou. Ale v roce 2008 v tom finančníci nebyli sami. Dlouhodobě uvolněná měnová politika zejména velkých zemí, zřejmě zaměňující nízkou poptávkovou inflaci s pozitivním nabídkovým šokem levných dovozů ze zemí, jako je Čína, vedla k dostupnosti levných úvěrů a vytváření bublin na trhu všech možných aktiv. A zároveň také k podcenění nebezpečí, které představovala aktiva s vyšším rizikem či složitostí. Toto se bohužel sešlo se závažnou chybou v oblasti regulace zejména bank. Nástup "nových technologií", zejména statistického posuzování rizika, které vycházelo z historických dat a vývoje trhů, vedl k situaci, kdy finanční instituce měly příliš nízký kapitál a rezervy na to, jak velkým rizikům čelily.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co děláme a ještě dělat můžeme, abychom byli na příchod další finanční krize lépe připraveni.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru