Víc než jen životní styl

Ačkoli je loftové bydlení atraktivní a často se na jeho podobě podílejí špičkoví architekty, rozhodně není vhodné pro každého. Existují samozřejmě výjimky, ale je nabíledni, že osloví především mladé, nekonformní a kreativní lidi, pro které je vyjádřením sebe sama.

Jak se žije v loftu?

Netradičně, vzdušně, velkoryse, moderně, avantgardně, bohémsky, umělecky, neotřele, luxusně, romanticky. A samozřejmě s mnohem větší dávkou ohleduplnosti než v tradičním bytě. Prostě jinak než v klasickém bytě, kde každou místnost vizuálně a zčásti i zvukově oddělují dveře, a stropní světlo zavěsíte bez větších obtíží s pomocí malých štaflí. Život v loftu definuje otevřený prostor, kde vysoké stropy a velká okna jako by člověku umožňovaly lépe dýchat a volněji žít. To ocení především kreativní jedinci, kteří mohou na neomezené ploše uskutečňovat své vize, plány a nápady, nebo ten, kdo preferuje otevřený prostor a vzdušnost.

Historie loftu - aneb jak se zrodila loftová kultura

Pokud mluvíme o vzniku loftů, obvykle jsou zmiňována 60. léta minulého století, a to hlavně v souvislosti s takovými metropolemi jako je New York, Londýn nebo Paříž. V budovách stojících ve špinavých čtvrtích, v objektech postavených převážně ze slitin železa a cihel, začali kreativní jedinci vytvářet prostory určené pro svérázný způsob bydlení, který se postupem času stal vyjádřením osobitého životního stylu.

Loftové bydlení tedy vznikalo jako přestavba nebo dostavba opuštěných a nevyužívaných průmyslových objektů, továrních hal budovaných v blízkosti městských center. Protože rozvíjející se bytová výstavba později neumožňovala další rozšiřování těchto objektů, výroba se přesunula za město a objekt zůstal opuštěný. Developerské společnosti pak využily tyto netradiční prostory a na zajímavé adrese představily originální bydlení.