"Loni město Brno na bytový trh dodalo jednu nebo možná i dvě bytové jednotky – dostupné statistiky se bohužel různí!" Takto ironicky okomentoval Marek Winter ze sdružení ABRAS (Asociace brněnských architektů a stavitelů) záměr či nápad, který zjara zazněl v rušných kuloárech brněnské radnice – totiž aby město na místní rezidenční trh dodávalo stejné množství bytů jako developerské firmy.

Bez ohledu na tyto plány z říše čiré fantazie je skutečností, že takřka výhradně soukromá bytová výstavba v Brně trpí poslední dobou tak závažnými problémy, že "dohnat" ji by pro veřejný, respektive samosprávný sektor možná nepředstavovalo nijak převratně velké úsilí. To, že počet takzvaně zahajovaných i dokončených bytových jednotek v moravské metropoli v posledních letech není nijak potěšující, bylo konstatováno už nesčetněkrát. Výmluvnější jsou ale obchodní čísla. Ta na první i druhý pohled vyhlížejí naprosto katastrofálně. Na druhém největším rezidenčním trhu České republiky – na prodeji developerských novostaveb se Brno podle statistik společnosti Deloitte podílí třinácti procenty – se v prvních třech měsících tohoto roku prodalo pouhých a doslova neuvěřitelných 88 nových bytů.

"Loni se v prvním kvartálu na brněnském trhu prodalo 224 nových bytů, ale v roce 2016 to bylo dokonce 378," komentuje lakonicky tento vývoj František Šudřich ze společnosti Trikaya. Ta byty v Brně staví už řadu let a několik posledních také dodává trhu spolehlivá a aktuální statistická čísla. Podle nich se situace v druhém čtvrtletí přece jen trochu zlepšila. Prodalo se dalších 141 bytů, pololetní výsledek tedy činí 229 bytů, ale je to stále sotva polovina loňského odbytu. "Ke konci letošního března se průměrné ceny bytových novostaveb v Brně meziročně zvýšily o 19 procent, když za dva roky narostly o 27 procent," konstatoval obchodní ředitel Trikayi na nedávném diskusním setkání Stavebního fóra, jež proběhlo právě v Brně. A vzápětí k těmto číslům dodal ještě další výpočet, který zahrnuje zvyšování hypotečních úroků, pohyby daňových sazeb a podobně: "Reálně se cena nového bydlení v Brně za dva roky zvedla o 43 procent!"

Katalog příčin skomírání rezidenční výstavby a následně i celého bytového trhu Brna není v českých poměrech nijak objevný či překvapivý. Nekonečné povolovací procesy, nechuť nemalého počtu komunálních politiků k developerským aktivitám (stejně jako v Praze má i v moravské metropoli územní rozvoj pod palcem Strana zelených), stejně nekonečné peripetie kolem nového územního plánu (opět podobně jako Praha je v tomto ohledu Brno v časovém skluzu a jen díky parlamentem schválené výjimce "má čas" do konec roku 2022) a k tomu ještě jako bonus – už snad ani ne nekonečné, ale přímo odvěké spory o polohu centrálního nádraží. Případný přesun k řece, respektive do lokality takzvaného dolního nádraží či rozšíření a modernizace stávající hlavní železniční stanice se na brněnské radnici řeší už neuvěřitelných 90 let. První urbanistickou soutěž na toto téma město vyhlásilo v roce 1927 (!), další pak v roce 1966, diskuse o železniční budoucnosti Brna pochopitelně nabrala na obrátkách i dramatičnosti po roce 1989.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se obtížný proces schvalování bytových projektů projevuje přímo na trhu s bydlením?
  • Jaké jsou pozitivní signály, že by se situace v Brně mohla zlepšit?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se