Elektřina podražuje, uvěří tomu investoři?

Od začátku letošního roku prudce vzrostla cena povolenek na vypouštění emisí kysličníku uhličitého v energetických zařízeních. Pohybuje se již nad dvaceti eury za tunu vypuštěného CO₂. To odpovídá dosavadnímu maximu před deseti lety. Některé prognózy uvažují, že by se cena povolenek mohla v letech 2019-2023 až zdvojnásobit. Tento vývoj se spolu s dalšími faktory již promítá do ceny silové elektřiny, což prokazují její ceny na energetických burzách. V lednu se cena ročního kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2019 pohybovala na pražské energetické burze PXE kolem 35 eur/MWh, nyní je již více než o deset eur vyšší. Takovou cenu kontraktu si výrobci mohli dopřát naposledy v roce 2010.

Na růstu cen silové elektřiny v ČR se podílí i cena černého energetického uhlí. Ceny elektřiny na českém trhu jsou přímo svázány s cenami v Německu, kde černouhelné elektrárny cenu elektřiny na velkoobchodním trhu prakticky vytvářejí. Cena ročního kontraktu na energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019 vzrostla od poklesu na jaře letošního roku téměř o 15 USD/t a nyní se pohybuje kolem 88 USD/t.

Plynu se daří

Tento vývoj nahrává investicím do energetických zdrojů. Je ovšem otázka, zda je investorský pohled tak optimistický, aby je vedl do oblastí, které byly dosud bez dotací ekonomicky nezajímavé. Podíváme-li se do světa, podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA) se v posledních letech v USA staví především větrné, solární a plynové elektrárny. Mezi větší obnovitelné zdroje energie (OZE) s výkonem vyšším než 100 MW patří rovněž vodní elektrárny a bateriová úložiště. Hlavní příčinou je, že náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů klesly a nízká je i cena zemního plynu.

Zveřejněny byly také průměrné náklady na instalovaný kilowatt výkonu v roce 2016. Nejsou to sice informace, u kterých by se nevyskytovala mnohá "ale", vypovídací hodnotu však mají. Nejlépe dopadly plynové zdroje s průměrnými 895 USD/kW. Polovina z instalovaných 8 GW do plynu je představována paroplynovými elektrárnami, téměř čtvrtina však přibyla v podobě plynových elektráren se spalovací turbínou, malé množství tvoří motorgenerátory. V roce 2016 byly v USA zprovozněny plynové zdroje za 7,2 mld. dolarů. U větrných elektráren se náklady pohybovaly kolem 1630 USD/kW výkonu. Ve sledovaném roce jich bylo uvedeno do provozu za 14,3 mld. dolarů. Zhruba o polovinu dražší byly velké fotovoltaické elektrárny (2434 USD/kW), na jejichž výstavbu investoři věnovali 19,5 mld. dolarů.

Jádro pořád s otazníky

V oblasti jaderné energetiky nenastaly velké změny. Nové bloky se staví především v Asii a Rusku. V Evropě je příprava nových bloků v mnoha zemích zastavená nebo velice váhavá.