Současnému prezidentovi Evropské centrální banky, jednomu z nejmocnějších mužů finančního světa, Mariu Draghimu končí příští podzim mandát. Kdo ho ve funkci nahradí, záleží překvapivě na tom, kdo bude příštím prezidentem Evropské komise, a tedy na výsledku voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019.

I když guvernér německé Bundesbanky Jens Weidmann platil za černého koně na post příští hlavy ECB, signály z německé vlády vydané v srpnu hodně změnily. Post prvního muže v ECB je důležitý, ale v době, kdy trhy hýbou obchodní války a politická rozhodnutí, se kancléřce Angele Merkelové zdá důležitější post prezidenta Evropské komise. Německý kandidát na této pozici tak může uvolnit cestu jednomu z Francouzů včetně současné generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové. Proti tomu ale mluví fakt, že Francouzi už jednoho prezidenta ECB měli.

Šanci tedy mají bankéři z menších zemí. Z Finska přichází dvě relevantní jména, silného kandidáta má také Irsko. Čtvrteční zasedání ECB žádné změny v měnové politice ani v rétorice banky nepřinese. Trh bude bedlivě alespoň sledovat jakýkoliv náznak toho, kdy a jak dojde k přerozdělení důležitých rolí v této instituci a jaká jména by mohla být na seznamu.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru