Konflikty jsou přirozenou součástí pracovního života. Část je přínosná, v kolektivu se takzvaně vyčistí vzduch, vznikají nové pracovní postupy a inovativní řešení. Problémem je, pokud se konflikt stane nezdravým, když není řízen, nevede k cíli, naopak rostou komunikační bariéry, klesá ochota spolupracovat, dodržovat termíny a dosahovat výsledků.

Průzkum provedený v loňském roce mezi manažery ve 350 soukromě vlastněných firmách (český i zahraniční kapitál) s více než 50 zaměstnanci ukázal, že 85 procent respondentů tráví 10 procent pracovního času řešením konfliktů, 10 procent manažerů řeší konflikty 20 procent času a tři procenta řídících pracovníků 30 procent času.

Osmašedesát procent konfliktů se týká firemních procesů − nejasně definovaných pracovních zodpovědností, reportování, nedostatku zdrojů na projekty apod. Spadají sem i nejasně zadané či nedostatečně kontrolované pracovní úkoly. Kvůli odlišným osobnostem účastníků vzniká 47 procent konfliktů. Různě totiž vnímáme hodnoty, priority, procesy, úkoly, hierarchii, způsob komunikace, pracovní návyky a potřebu zpětné vazby, zejména té pozitivní. Neshod mezi nadřízenými a podřízenými je 45 procent. Strany konfliktu v nich vnímají jinak kvalitu odvedené práce, dodržování termínů, motivaci a zpětnou vazbu (zejména absenci té pozitivní). Mezi odděleními, pobočkami či směnami jich je 28 procent. Šest procent konfliktů vyplývá z odlišnosti kultur, podíl těchto sporů pravděpodobně poroste vzhledem k nedostatku lokální pracovní síly a nutnosti zaměstnávat cizince. Nejméně sporů − tři procenta − má na svědomí věkový rozdíl kolegů.

Třiasedmdesát procent konfliktů se snaží vyřešit jejich účastníci (členové týmu) sami. Pokud k řešení společnými silami nedojdou, žádají v 60 procentech případů své nadřízené, aby jim pomohli.

Spočítat tak cenu konfliktu je jednoduché: stačí vynásobit počet účastníků počtem hodin konfliktu a hodinovou mzdou účastníků. K výsledné částce je potřeba připočíst ztracenou produktivitu: opět počet účastníků krát počet hodin konfliktu krát hodinová mzda účastníků, protože řešením konfliktu nevykonávali činnost, na kterou byli najati. Celková suma (konflikt plus ztracená produktivita) je v některých případech alarmující, zejména pokud se jedná o vleklý konflikt členů vedení firmy.

Mnohem více však firmu stojí nepříjemné pracovní prostředí, kvůli kterému klesá pracovní produktivita. Nezřídka firmu opouštějí klíčoví lidé, se kterými odchází také drahocenné know-how. O konfliktech v práci lidé mluví se svým okolím. Špatné zprávy, jak je známo, se nesou rychle. Snížení reputace si dnes při kritickém nedostatku pracovních sil společnosti nemohou dovolit.

Až tedy příště budete účastníky konfliktu, spočítejte si, na kolik vás skutečně přijde. Vždy je lepší stát na straně řešení a úspor než být součástí problému a nákladů.