Na konferenci v ekvádorském hlavním městě Quitu se členské země Organizace amerických států (OAS) pokusily najít řešení migrační krize, kterou vyvolali uprchlíci ze zbídačené Venezuely.

Rozsáhlá oblast zažívá obdobu toho co Evropa před třemi lety. Celkem 2,3 milionu Venezuelanů žije v současné době v zahraničí. Od roku 2015 uteklo ze země přes 1,6 milionu lidí. Z kdysi nejbohatšího státu v regionu se pod vládou socialistického prezidenta Nicoláse Madura stalo místo, kde vedle politických svobod není ani dostatek jídla, lékařské péče nebo léků.

Hlubokou krizi, do které se země v posledních letech ponořila, pociťují i okolní státy. Nestíhají a ani nechtějí přijímat další a další venezuelské běžence. Například do Ekvádoru odtud přišlo od začátku roku 641 000 migrantů. Většina z nich ale pokračuje dál. Do sousedního Peru, kde žije už 400 000 Venezuelanů, přijde každý den v průměru nových 1200 běženců. V Kolumbii je registrováno přes 450 000 migrantů z Venezuely, podle OSN jich tam ale ve skutečnosti přišlo na 870 000. Přes 120 000 Venezuelanů pak v prvních šesti měsících letošního roku odešlo až do Chile.

Na konferenci v Quitu proto jedenáct států podepsalo deklaraci, ve které na zvládání migrační krize požadují finanční pomoc od OAS, ale i od OSN. Zároveň vyzvaly Venezuelu, aby přijala humanitární pomoc, kterou prezident Maduro odmítá.

Související