Středověký kontaktní boj rozhodně není zábava pro každého. Zbroj váží až pětačtyřicet kilogramů, skrz přilbu se jen stěží kouká i dýchá a občas teče i krev. Ale to není nic, co by Klára Vintnerová, Jana Hrubešová, Aneschka Schoning, Pavla Markupová a Kristýna Švehlová nezvládly. V tomto neobvyklém sportu před dvěma lety vytvořily historicky první český ženský tým, později k nim přibyly ještě Pamela Pekárčiková a Pavlína Linhová. Děvčata ke středověkému boji, který má kořeny na Ukrajině a v Rusku, došla každá svou vlastní cestou − ať už díky obdivu k historii, zálibě v šermu či inspiraci od přátel a partnerů. V jednom se ale shodují: "Není to žádná hra, svádíme opravdové bitvy."

"V pražském Sportovním klubu středověkého kontaktního boje jsem od roku 2012, kdy vznikl. Tenkrát jsem tam byla jediná holka," vzpomíná Klára Vintnerová. Historických bitev se ale pravidelně účastní už od šestnácti let. Postupně do klubu přicházely další dívky a ženy, až před dvěma lety vznikly Prague Vixens − takzvaný bohurtový tým pro skupinové střety, v nichž se utkávají vždy trojice nebo pětice bojovníků. Existují ale i kategorie jeden na jednoho (duely a profighty) nebo masové bitvy (21 vs. 21).

"Pocházím z Německa, kde jsem se dlouhou dobu věnovala ju-jitsu a historickému šermu. Když jsem se před třemi lety přistěhovala do Prahy, neměla jsem najednou žádnou aktivitu," vzpomíná plavovláska Aneschka, která se nyní chystá studovat na České zemědělské univerzitě. Středověkému boji se však věnovali její přátelé, a když se jednou přišla podívat na trénink, už zůstala. Kadeřnice Jana Hrubešová zase následovala svého přítele, kterého pro tuto historickou sportovní disciplínu před časem nadchl kolega z práce. Z podobného podnětu se v týmu ocitla i Kristýna Švehlová, díky dlouholeté zálibě v šermu pak bývalá kapitánka Pavla Markupová.

Při soubojích dívky nejčastěji používají štít, meč a sekyru.
Foto: Libor Fojtík
Středověký kontaktní boj

V anglickém originále Historical Medieval Battles (HMB). Kořeny má na Ukrajině a v Rusku, odtud se postupně rozšířil po celém světě a pro jeho stoupence se každoročně odehrává množství menších i větších šampionátů. Mezi ty nejprestižnější patří Bitva národů a Dynamo Cup, na kterém Prague Vixens loni vybojovaly třetí místo a tak i historicky první medaili pro Česko v této soutěži. Jednotlivá kola se odehrávají v ohrazených kolbištích, bojovníci mají zbroj a tupé zbraně. U nás se kontaktnímu boji věnuje zatím jen pár desítek lidí, zájem veřejnosti o tento sport však roste.

Mohlo by se zdát, že středověký boj patří do stejné kategorie jako rolové hry RPG, LARP či rekonstrukce historických bitev − to je ale zásadní omyl. "Rekonstrukce jsou scénické, předem víte, jak akce dopadne, protože vykresluje skutečnou událost. Oproti tomu my jdeme do skutečného boje, jenž má sice svá pravidla, avšak nejasný výsledek. Prostě máme soupeře, které je potřeba vybít do posledního," líčí Jana.

Kopeme a mlátíme, ale nebodáme

Středověký kontaktní boj je plnohodnotná sportovní disciplína, ačkoliv se o tom mezi širší veřejností moc neví. "Snažíme se mít přesné repliky dobové zbroje a odpovídat dataci, stejně jako v rekonstrukcích či rolových hrách. Na druhou stranu ale používáme hodně moderních doplňků," vysvětluje Klára Vintnerová, že kromě kovu na sobě mají bojovnice také suspenzory, chrániče zubů, páteřáky či funkční prádlo.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak často dívky trénují a co na výběr jejich hobby říká okolí?
  • Kolik taková zbroj váží a kolik za ni sportovkyně zaplatí?
  • Jak probíhá samotné klání a jak se s podobným vybavením cestuje na turnaje v zahraničí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se