Stavební výroba v červenci zrychlila meziroční růst na 15,8 procenta z červnového revidovaného růstu o 5,5 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 14,5 procenta, v inženýrském se zvýšila o 19,4 procenta. Ve čtvrtek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Letošní červenec měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den více, po očištění o tento vliv vzrostlo stavebnictví o 14,2 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů včetně vlivu počtu pracovních dnů byla stavební produkce reálně vyšší o 2,7 procenta.

Počet zahájených bytů v červenci meziročně klesl o 4,9 procenta na 2485 bytů. Počet dokončených bytů vzrostl o 55,3 procenta, dostavělo se jich 3117.

Stavební úřady vydaly v červenci 6746 stavebních povolení, meziročně o 2,2 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 25,4 miliardy korun a ve srovnání s loňským červencem klesla o 23,5 procenta. "Meziroční pokles zčásti ovlivnila vysoká srovnávací základna z července minulého roku, kdy byly povoleny velké stavby dopravní infrastruktury," uvedl ČSÚ.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v červenci meziročně snížil o 1,8 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 8,2 procenta na 37 979 korun.

Průmyslová výroba zrychlila v červenci meziroční růst na 10,3 pct

Průmyslová produkce v červenci zrychlila meziroční růst na 10,3 procenta z červnových revidovaných 3,1 procenta. Po očištění o sezonní vlivy byla výroba vyšší o 6,7 procenta. K růstu přispěla všechna odvětví, nejvíce výroba a rozvod energií.

"Vysoký růst byl zčásti ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Vloni v červenci byla omezena výroba elektřiny z důvodů odstávek ve významných výrobních závodech," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka.

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byly meziročně vyšší o 23,4 procenta. Produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků se zvýšila o 10,9 procenta a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů vzrostla o 7,1 procenta.

Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích se v porovnání s loňským červencem zvýšila o 11,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí byly vyšší o 10,7 procenta, tuzemské o 12,5 procenta. Zakázky rostly ve všech odvětvích, výjimkou byla výroba oděvů, která o 3,3 procenta klesla.

Meziměsíčně byla průmyslová produkce v červenci po očištění o sezonní vlivy nižší o 1,8 procenta.

Průměrný počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci se meziročně zvýšil o 1,3 procenta a jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně stoupla o 9,1 procenta na 34 016 korun.

Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského k růstu přispěla všechna odvětví. V jeho prospěch hovoří i o pracovní den delší měsíc, než tomu bylo před rokem, a velmi nízká srovnávací základna. Ta byla způsobena velkým množstvím závodních dovolených, které připadly právě na červenec minulého roku. Tento rok je však rozložení dovolených téměř stejné, a tak lze připsat dvouciferný růst dobrému výkonu celého průmyslu, dodal.

Meziroční dynamiku průmyslové výroby ovlivnil dvouciferný růst ve výrobě elektřiny, doplnil analytik ING Bank Jakub Seidler. To je dáno také nízkou srovnávací základnou loňského roku. V červnu se projevila kvůli výpadkům ve výrobě jaderné elektrárny Temelín, v červenci letošního roku se projevily odstávky 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Dukovany z července 2017. Výroba elektrické energie tak zrychlila v červenci meziročně o 23,4 procenta, dodal.

Podle analytičky Komerční banky Moniky Junicke se potvrdilo, že nálada v průmyslu je stále optimistická. Předstihové indikátory zůstávají kolem svých nejvyšších hodnot a tak je pravděpodobné, že se průmyslu bude dařit i nadále. Největší překážkou sice zůstává nedostatek pracovníků, ale díky přílivu absolventů v letních měsících se firmám dařilo volná pracovní místa zaplňovat. Problémem také zůstává růst nákladů, a to jak na zaměstnance, kterým rostou mzdy raketovým tempem, tak i zvyšující se ceny vstupních surovin a výrobků, podotkla.

Bilance zahraničního obchodu v červenci skončila schodkem

Bilance zahraničního obchodu Česka skončila v červenci schodkem 4,8 miliardy korun, který byl meziročně o 2,9 miliardy vyšší. Negativně ji ovlivnil obchod s ropou a zemním plynem, naopak příznivý vliv měl obchod s počítači a elektronikou. Jde o první letošní schodek, ale i v předchozích dvou letech červencová bilance sklouzla do schodku.

Vývoz v červenci stoupl meziročně o 11,1 procenta na 268 miliard korun, za jednotlivé měsíce letošního roku jde ale o nejnižší údaj. Nejvíc se letos exportérům dařilo v červnu, kdy vyvezli zboží za 319 miliard korun.

Dovoz v červenci dosáhl 273 miliard korun, což bylo o 12,2 procenta více než před rokem. Letos je to druhý nejnižší údaj po únoru s dovozem za 265 miliard korun.

Český export dusí nedostatek pracovní síly na trhu. "Poptávka ze zahraničních trhů stále roste (ačkoli pomalejším tempem), ale v naší ekonomice je jen omezené množství zdrojů. Pro mnohé velké exportující výrobce je naše země, jednoduše řečeno, malá," uvedl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Růst vývozu se tak podle něj bude v dalších měsících pohybovat jen těsně nad nulou.

Podle Václava Franče z poradenské společnosti Deloitte je červencový deficit sezónním faktorem. "Kdy si řada závodů ze zpracovatelském průmyslu vzala celozávodní dovolenou, což se odrazilo na vývozu, který meziměsíčně poklesl o 0,6 procenta. V srpnu by se obchodní bilance měla opět přehoupnout do přebytku," uvedl Franče.

Podle Viktora Zeisela z Komerční banky je na dovozní straně vidět větší investiční aktivita i vyšší spotřebitelský apetit domácností. "Ten mimo jiné potvrdily i včerejší (středeční) statistiky o maloobchodních tržbách. Celkově tak očekáváme, že obchodní bilance v letošním roce vykáže výrazně nižší přebytek než loni a čisté exporty budou letos přispívat do hospodářského růstu negativně," dodal analytik.

Analytici Deloitte letos očekávají přebytek obchodní bilance 116 miliard Kč.