Okamžitě zbourat, srovnat se zemí a zapomenout na všechno, to je přístup mnohých developerů a investorů ve chvíli, kdy při stavbě či přestavbě budovy v historickém centru Prahy narazí na jakoukoliv dosud neobjevenou historickou pozoruhodnost.

Platí to pro každý kus historie a je jedno, jestli jde o renesanční strop či o hrob z doby bronzové. Už získání povolení ke stavbě či rozvoji čehokoliv nového v centru velkoměsta se považuje za nedostižný zázrak a jakékoliv vnější vlivy, které by stavbu zastavily na neurčito, je nutné eliminovat.

Národní památkový ústav je za takovou brzdu považován − nejen investory, ale i současnou stále ještě primátorkou Adrianou Krnáčovou. Ta navrhla a protlačila přes radní úpravu památkového zákona, podle kterého by ústav už nebyl součástí stavebního řízení. Rozhodování by nechala jen na památkářích městských částí.

Že tento návrh narazil u obránců zachování staré Prahy, není divu.

Jenže − problém současné Prahy je, že se fakticky zastavila ve vývoji. Jediným způsobem, jak se v centru může objevit něco nového, je, že při přestavbě "čistě omylem" historický dům spadne a pak už prostě není zbytí. Že nejde o správnou cestu, tak nějak tuší nejen památkáři.

Člověk, který měl tu možnost navštívit třeba historická centra Itálie, žasne nad tím, jak Italové dokážou vkusně propojit historii a současnost. Prosklený výtah v Colosseu by se v Praze považoval za svatokrádež. O tom, že by někdo povolil budovy typu římského muzea Maxxi od Zahy Hadid nebo muzea budoucnosti v Riu de Janeiru, ani nemluvě.

Jedinou moderní památkou tak zůstává Tančící dům z počátku 90. let. Najít rovnováhu mezi ochranou památek a ustrnutím v čase minulém je těžké. Pokud by ale naši předci rigidně trvali na tom, že je nutno dodržovat historický ráz, bydlí Pražané v apartním jeskynním systému a pro vodu si i v 21. století chodí do Vltavy.

Související
Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru