"Nebýt zlo" je minulost. Tak nebuďme za kavky

Kdo pamatuje dřevní doby internetu, ten má skoro automaticky tendenci dívat se na Google vlídnějšíma očima. Jednoduše proto, že příchod vyhledávače s veselým barevným logem znamenal předěl. Hledání přestalo být soubojem se záplavou balastu.

Najednou bylo možné naformulovat dotaz téměř přirozenou řečí (nejlépe tedy v angličtině) a získat výsledky, kde to nejdůležitější bylo s velkou pravděpodobností hned na první stránce výpisu. Což byl velký rozdíl oproti Altavistě, Lycosu a jiným průkopníkům chlubícím se sice desetitisíci nalezených dokumentů, ovšem cesta k tomu relevantnímu často nevedla ani skrz exaktní zadání s řadou logických operátorů a následné "tříbení" výsledků pomocí dodatečných nástrojů.

Google byl o míle napřed díky tomu, že lépe pracoval s informacemi o tom, jak je která stránka populární. Náskok si firma, kterou Larry Page a Sergey Brin oficiálně založili právě před dvaceti lety, zásluhou intenzivního vývoje udržovala a navyšovala. Technologická převaha byla tak velká, že recepty vyvinuté pro globální publikum fungovaly i v rámci "malých" jazyků a kvalitou výsledků převálcovaly domácí hráče. To platilo i u nás, kde se sice národní internetová jednička o fulltextové vyhledávání pokoušela a sekundovali jí i další konkurenti, ale výsledky se s americkým vyzyvatelem nedaly srovnat.

Přidejme k tomu podmanivou (protože pravdivou) legendu o zrodu progresivního dravce v ikonické garáži, "punkové" kousky zakladatelů, kteří na své nerdovské kořeny nezapomněli, ani když šlo o opravdu velké peníze (při vstupu na burzu si zakladatelé bez ohledu na zvyklosti ve finančním světě řekli o 2,718281828 miliardy dolarů, což je nejpřesnější vyjádření Eulerova čísla, jaké se dá bez využití drobných centů dosáhnout), a působivé firemní heslo "Nečinit zlo" a máme pohromadě hlavní důvody, proč byl Google tak populární a proč mu veřejnost dlouho tolerovala skoro vše.

Podstatné je také to, že Google poskytuje základní služby zdarma. A lidem dlouho trvalo, než si uvědomili, co z toho plyne a co je dnes v éře Facebooku patrnější: zbožím jsou tedy oni a jejich data.