Otcovská dovolená, starosti zlatých časů

Víc peněz a jejich pružnější čerpání má podle představ ministryně práce a sociálních věcí Maláčové zapojit otce do péče o děti. Ne že by úvaha o penězích byla špatná − už i hypermarkety dokázaly zapojit muže do práce na pokladně díky razantnímu zvýšení mezd a to se dlouho předpokládalo, že jde o čistě ženské povolání. Nicméně rodičovská by si zasloužila úplně jinou debatu, než jestli se otec dítěte nechá na pár měsíců "uplatit" státem, aby se staral o potomka, což se jinak z nějakého neznámého důvodu pořád bere jako výsostná role ženy.

V Česku může být i dnes jakýkoliv z rodičů (tedy nejen matka, ale i otec, i když ti toho využívají minimálně) doma až čtyři roky. V pomoci rodičům je navíc stát stále vstřícnější, aspoň z hlediska toho, co vynakládá ze svého rozpočtu. Pokud v roce 2005 na rodičovském příspěvku vyplatil 12,5 miliardy korun, v roce 2008 už tato částka dosáhla 28,7 miliardy. Tedy více než dvojnásobek. Od roku 2007 totiž začala platit nová pravidla výpočtu příspěvku, která předtím schválila sněmovna. Nutno připomenout, že se k tomuto "rozpočtově odpovědnému" kroku tehdy hlásila jak pravice, tak levice. A že hlasování probíhalo před volbami, takže úspěch byl zaručen.

Zvýšení přídavku se navíc protnulo s populační křivkou. V roce 2008 se narodilo 119,5 tisíce dětí (o tři roky dřív to bylo jen 102 tisíc dětí). Výdaje státního rozpočtu na rodičovský příspěvek v dalších letech lehce klesaly s tím, jak se rodilo méně dětí (přišla krize, na děti ani přes státní příspěvky prostě nebyly peníze). Populační růst se obnovil až v roce 2016 a pokračoval loni. Navrhované zvýšení rodičovského příspěvku, k němuž má dojít od příštího roku, se tak opět protne s populační křivkou. Jestli se potká s krizí jako minulý nárůst, se nyní odhaduje jen těžko.